Nájmy teď poráží hypotéky

Po velkém hypotečním boomu, kdy si bral hypotéku snad každý, kdo na ni dosáhl, přišlo vystřízlivění. Dostupnost úvěrů se zhoršila, úrokové sazby vzrostly, stoupla nezaměstnanost, a tedy i nejistota. Lidé proto poslední dobou čím dál více upřednostňují nájemní byty. Měsíční platby za nájem jsou totiž v některých případech až poloviční oproti splátkám hypotéky. Podle modelového propočtu LN zaplatí obyvatel nového bytu 3+kk v ceně 3,5 milionu korun měsíční nájemné ve výši zhruba 12 tisíc korun. Naproti tomu splácení hypotéky a nákladů vyplývajících z vlastnictví bytu činí měsíčně dvojnásobek. Ten, kdo se rozhodne pro nájem, disponuje mnohem většími volnými prostředky, zvlášť když cena tržního nájemného klesá.

Naproti tomu ceny nemovitostí mohou stoupat a peníze investované do vlastního bydlení se zhodnotí. Jako dlouhodobá investice se hypotéky ekonomicky stále vyplatí. Úrokové sazby navíc opět mírně klesají, aktuálně se pohybují okolo pěti procent. I když vlastní bydlení má nesporné výhody, po splacení hypotéky vám nemovitost zůstane, nyní v době recese se mnoho lidí bojí zadlužování na tak dlouhou dobu. A banky se kvůli rostoucí nezaměstnanosti čím dál více potýkají s neplatiči. "Schopnost splácet kopíruje vývoj nezaměstnanosti," říká mluvčí Hypoteční banky Irena Zatloukalová. Aktuálně se nezaměstnanost pohybuje na 8,7 procenta, do konce roku to může být přes 9 procent.

I Když regulované nájemné vlivem pokračující deregulace stoupá, smluvní nájmy naopak konstantně klesají, a to zejména ve velkých městech. "Výše smluvního nájemného především v Praze dlouhodobě klesá, čímž se přibližuje tomu regulovanému. Po celém městě padá v průměru o dvě až tři procenta ročně," řekl LN Jiří Pácal, ředitel společnosti Central Europe Holding, která se specializuje na bydlení v nájmu. Podle něho se také proměnila skladba nájemníků. Zatímco před dvaceti lety ve velkých městech převažovali mezi obyvateli tržněnájemních bytů cizinci, dnes dominují Češi.