V Česku se vyhodí hory jídla, obchodní žetězce plánují změny

"Může tam být centimetr rozdíl a už je to neprodejné. Výroba je podmíněná tím, abychom připravili ten kalibr a tu kvantitu, kterou odběratelé požadují. Ovšem rozum zůstává stát, že se neposuzuje kvalita a čerstvost," říká zemědělec Aleš Schneiberg.

Pravidla určují evropské směrnice. Ale většina obchodních řetězců u nás má ale nastaveny ještě přísnější normy. "Brambory by neměly mít více než 6 cm, květák by neměl mít více než 14 cm. U cibule pod dva centimetry to řetězce taky neberou," dává konkrétní příklad Adam Podhola z nevládní organizace Zachraň jídlo.

Neprodejné potraviny končí různě - i v biospalovně, v případě okurek, které jsme ukazovaly v reportáži pár dní zpátky, byla jejich osudem kupa hnoje. Prý proto, že se jich urodilo moc a jsou neprodejné.

Obchodní řetězce se ale hájí heslem "Náš zákazník, náš pán". Chystají prý ale změny. "S účinností od 15. 8. 2016 začíná společnost Penny Market s prodejem ovoce a zeleniny nestandardních tvarů a velikostí," uvedli zástupci jednoho z řetězců.

Neprodejné potraviny u nás zatím "loví" nejrůznější nevládní organizace. Třeba potravinová banka Praha, kde měsíčně v průměru zužitkují až 15 tun potravin. Ty se rozdávají potřebným.