V EU se něco pokazilo, tvrdí ekonom. Pak prozradil, co to je

Praha - Od referenda o brexitu uplynul více než měsíc a podle dosavadních zpráv přicházejících z Británie se zdá, že země odchod z Evropské unie letos řešit nebude. Ekonom Pavel Kohout se ale podíval na počátek toho všeho, tedy na důvod, který k brexitu vedl, resp. jak sám říká na to, "co se pokazilo v EU".

Brexit podle Kohouta není záležitost, kterou bychom měli z českého hlediska oslavovat. Z pohledu Česka totiž znamená ztrátu spojence v EU, potenciální potíže pro zaměstnání v Británii a ztrátu možnosti volit starostu, pokud jakožto český občan máte v této zemi trvalé bydliště.

Brexit je podle něj zkrátka událost užitečná asi jako požární poplach: nikdo z takové věci nemá radost, i když byla nutná. Přesto byl podle něj nutný, proč? "Protože konečně šlo o nepřehlédnutelný poplašný signál, že v Evropské unii se děje něco zlého."

"Faktem číslo jedna je hospodářský neúspěch EU, který se týká většiny zemí jejího jádra. Německo slušně prosperuje, ale to je výjimka není jisté, jak tomu bude za pět nebo za deset let. Podíváme-li se na hospodářský růst jiných kontinentálních ekonomik, jako jsou Francie, Belgie, Nizozemsko a Itálie, vidíme od 60. let do současnosti čísla jako 4 - 3 - 2 - 1 - 0. Čím vyšší míra evropské integrace, tím slabší hospodářská dynamika. Je-li řeč o „vícerychlostní Evropě", uvedené země tvoří stagnační jádro kontinentu," zamyslel se na svém webu ekonom.

Evropská unie je podle něj podle všech objektivních měřítek - růst, zaměstnanost, finanční stabilita - v mnohem horším stavu, než v jakém byla za dob Evropského hospodářského společenství do roku 1992. "Byla by Evropa v lepším stavu bez integrace? To je spekulativní otázka, ovšem v takovém případě by například platební neschopnost Řecka nemohla mít negativní vliv na politiku a ekonomiku celého kontinentu," přiznal.

Faktem číslo dva je podle něj selhání eura. "Společná měna byla od začátku koncipována především jako politický projekt. Nikdo to nikdy ani neskrýval. Když v důsledku ekonomických zákonů - které nemůže zrušit ani Evropská komise ani Evropský parlament - došlo v eurozóně k finanční krizi, mnozí dokonce jásali, že je to šance k posílení další integrace. Konečně záminka zavést společnou rozpočtovou politiku a společnou evropskou daň z příjmů!" domnívá se.

Problémem také prý je, že společná evropská rozpočtová politika by nic nevyřešila. "Společný evropský rozpočet by nezabránil vzniku španělské ani irské úvěrové bubliny, která po zavedení eura následovala. Nevyřešil by chronické zaostávání jižní Itálie ani deindustrializaci Řecka. Společný rozpočet by možná částečně vyřešil řeckou krizi, ovšem jedině za cenu zavedení trvalého penězovodu. Podobného, jaký teče z Londýna do Skotska, ze severní Itálie do jižní, ze západní části Německa do bývalé NDR. Opravdu Evropa potřebuje další penězovod v kontinentálním měřítku? Tím spíše penězovod, který by nic neřešil?" ptá se.

"Faktem číslo tři je zřejmý směr k vybudování EU jakožto federativního státu. Pravomoci jednotlivých členských států jsou postupně tlumeny. Nakonec budou zredukovány na úroveň provincií, které nemohou samostatně rozhodovat o daních, o obraně, o zahraniční politice, zkrátka o ničem skutečně významném," podotkl.

Určitá část politiků, kteří považují vlastní zemi za příliš malou pro své ego, ale podle něj tento vývoj vítá. Nikoli však veřejnost. Zejména ve státech jako Velká Británie nebo Česko, které jsou na cizí nadvládu alergické, není myšlenka superstátu populární, tvrdí s tím, že proto je také dávkována postupně: „Ne, žádný evropský superstát nebude, ale v zájmu konkurenceschopnosti bychom měli harmonizovat daně a kvůli boji proti terorismu se více semknout."

"Faktem číslo čtyři je EU jakožto byrokratický moloch. Lobbisté, úředníci a evropští politici se mohou na hlavu postavit - mohou tvrdit, že celá masa 170 tisíc stran unijních direktiv a směrnic je nepostradatelná pro fungování jednotného vnitřního trhu. Ale to je přece nesmysl. Nikdo nepotřebuje směrnice na prodej vánočních svíček, chov králíků, emisní limity sekaček a podobné nesmysly," píše na svém webu Kohout.

Faktem číslo pět je prý popírání reality. "Socialismus měl podle starého vtipu čtyři nepřátele: jaro, léto, podzim a zimu. EU čelí nacionalismu, populismu, xenofobii, strukturální krizi, úsporným opatřením, Rusku, Číně, ale hlavně nejednotnosti. Zázračným všelékem je údajně „více Evropy", tedy posílení vlády pevné ruky se sídlem v Bruselu. Hlavně je nutno zakázat referenda, protože lid je prý příliš hloupý," uvedl a dodal: "Ano, pokud lid věří, že regulátoři chovu králíků a kontroloři emisních limitů sekaček vyvedou kontinent z krize, pak je do značné míry naivní. Brexit proto berme jako hodně hlasitý a ne právě příjemný budíček."

Související

Nová média bude v České televizi řídit Pavel Kohout

Nová média bude v České televizi řídit Pavel Kohout

Praha - Na pozici vedoucího nových médií České televize dnes nastoupil Pavel Kohout. Ve funkci vystřídal Petra Svatoše, který byl dočasně pověřen řízením nových médií od září letošního roku a který nadále v České televizi zůstává na pozici vedoucího Internetu, na níž do té doby působil.

Více souvisejících

Pavel Kohout Brexit EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel popřál Babišově vládě úspěch, ale také ji varoval

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu popřál vládě premiéra Andreje Babiš (ANO), aby byla úspěšná. Zároveň současný kabinet upozornil, že ho bude pozorovat, aby nedošlo k ohrožení demokracie v Česku. Hlava státu se jinak v televizním vysílání k politice moc nevyjadřovala. 

před 4 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 6 hodinami

Pavel Nečas

Zemřel známý herec Pavel Nečas

Česko zasáhla hned na Nový rok první smutná zpráva roku 2026. Na Silvestra ve věku 59 let zemřel známý divadelní, televizní a filmový herec či moderátor Pavel Nečas. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Policie zhodnotila Silvestra v Česku. Dva lidé utrpěli těžká zranění

Česko má za sebou v očích policistů průměrnou silvestrovskou noc, která se výrazně nelišila oproti předchozím rokům. Lidé si stěžovali na rušení nočního klidu či používání pyrotechniky. Došlo ale nejméně ke dvěma incidentům, které si vyžádaly vážná zranění zúčastněných osob. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025)

Bartoška, Duka, Drábová. Česko letos přišlo o výrazné osobnosti

Česko letos přišlo o několik výrazných osobností, které je dobré si v závěru roku připomenout. O tvář přišel karlovarský filmový festival, s někdejším nejvyšším představitelem se musela rozloučit tuzemská církev. Odešel také držitel prestižní filmové ceny Oscar. 

včera

včera

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Sníh na Silvestra komplikuje dopravu v Česku. Platí výstraha

Zimní počasí působí během silvestrovské středy komplikace v dopravě. Potíže jsou hlášeny například ze středních Čech či Krkonoš. Meteorologové dnes aktualizovali varování před novým sněhem, silným větrem a sněhovými jazyky či závějemi. 

včera

včera

Nová vláda Andreje Babiše na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Rok nestability. Voliči ANO, SPD a Motoristů se dočkají nepříjemného vystřízlivění

Rok 2025 převrátil českou politiku vzhůru nohama. Říjnové volby vrátily k moci Andreje Babiše a spolu s ním vznikla křehká koalice ANO, SPD a Motoristů, v níž reálný vliv drží Filip Turek. Vznik vlády provázejí spory s prezidentem Petrem Pavlem i vážné pochyby o kompetenci a etice aktérů. Dosavadní pětikoalice mezitím zaplatila za vlastní komunikační chaos a aféry. Rok 2026 proto spíš, než stabilitu slibuje turbulence a vleklé vnitřní konflikty.

včera

Vladimir Putin

Rusové předložili údajný důkaz ukrajinského útoku na Putina

Rusové se nadále snaží svět přesvědčit, že opravdu došlo k útoku na rezidenci prezidenta Vladimira Putina. Ministerstvo obrany zveřejnily záběry dronu, jenž se měl na ukrajinské operaci podílet. Zahraniční média ale nedokážou ověřit, zda není video pouze zinscenované.

včera

včera

Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí

Desítky humanitárních organizací budou muset v příštím roce přerušit svou činnost v Pásmu Gazy. Upozornil na to web DW. Organizace odmítly splnit nová pravidla izraelských úřadů, které si chtěly prolustrovat jejich palestinské zaměstnance. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy