V EU se něco pokazilo, tvrdí ekonom. Pak prozradil, co to je

Praha - Od referenda o brexitu uplynul více než měsíc a podle dosavadních zpráv přicházejících z Británie se zdá, že země odchod z Evropské unie letos řešit nebude. Ekonom Pavel Kohout se ale podíval na počátek toho všeho, tedy na důvod, který k brexitu vedl, resp. jak sám říká na to, "co se pokazilo v EU".

Brexit podle Kohouta není záležitost, kterou bychom měli z českého hlediska oslavovat. Z pohledu Česka totiž znamená ztrátu spojence v EU, potenciální potíže pro zaměstnání v Británii a ztrátu možnosti volit starostu, pokud jakožto český občan máte v této zemi trvalé bydliště.

Brexit je podle něj zkrátka událost užitečná asi jako požární poplach: nikdo z takové věci nemá radost, i když byla nutná. Přesto byl podle něj nutný, proč? "Protože konečně šlo o nepřehlédnutelný poplašný signál, že v Evropské unii se děje něco zlého."

"Faktem číslo jedna je hospodářský neúspěch EU, který se týká většiny zemí jejího jádra. Německo slušně prosperuje, ale to je výjimka není jisté, jak tomu bude za pět nebo za deset let. Podíváme-li se na hospodářský růst jiných kontinentálních ekonomik, jako jsou Francie, Belgie, Nizozemsko a Itálie, vidíme od 60. let do současnosti čísla jako 4 - 3 - 2 - 1 - 0. Čím vyšší míra evropské integrace, tím slabší hospodářská dynamika. Je-li řeč o „vícerychlostní Evropě", uvedené země tvoří stagnační jádro kontinentu," zamyslel se na svém webu ekonom.

Evropská unie je podle něj podle všech objektivních měřítek - růst, zaměstnanost, finanční stabilita - v mnohem horším stavu, než v jakém byla za dob Evropského hospodářského společenství do roku 1992. "Byla by Evropa v lepším stavu bez integrace? To je spekulativní otázka, ovšem v takovém případě by například platební neschopnost Řecka nemohla mít negativní vliv na politiku a ekonomiku celého kontinentu," přiznal.

Faktem číslo dva je podle něj selhání eura. "Společná měna byla od začátku koncipována především jako politický projekt. Nikdo to nikdy ani neskrýval. Když v důsledku ekonomických zákonů - které nemůže zrušit ani Evropská komise ani Evropský parlament - došlo v eurozóně k finanční krizi, mnozí dokonce jásali, že je to šance k posílení další integrace. Konečně záminka zavést společnou rozpočtovou politiku a společnou evropskou daň z příjmů!" domnívá se.

Problémem také prý je, že společná evropská rozpočtová politika by nic nevyřešila. "Společný evropský rozpočet by nezabránil vzniku španělské ani irské úvěrové bubliny, která po zavedení eura následovala. Nevyřešil by chronické zaostávání jižní Itálie ani deindustrializaci Řecka. Společný rozpočet by možná částečně vyřešil řeckou krizi, ovšem jedině za cenu zavedení trvalého penězovodu. Podobného, jaký teče z Londýna do Skotska, ze severní Itálie do jižní, ze západní části Německa do bývalé NDR. Opravdu Evropa potřebuje další penězovod v kontinentálním měřítku? Tím spíše penězovod, který by nic neřešil?" ptá se.

"Faktem číslo tři je zřejmý směr k vybudování EU jakožto federativního státu. Pravomoci jednotlivých členských států jsou postupně tlumeny. Nakonec budou zredukovány na úroveň provincií, které nemohou samostatně rozhodovat o daních, o obraně, o zahraniční politice, zkrátka o ničem skutečně významném," podotkl.

Určitá část politiků, kteří považují vlastní zemi za příliš malou pro své ego, ale podle něj tento vývoj vítá. Nikoli však veřejnost. Zejména ve státech jako Velká Británie nebo Česko, které jsou na cizí nadvládu alergické, není myšlenka superstátu populární, tvrdí s tím, že proto je také dávkována postupně: „Ne, žádný evropský superstát nebude, ale v zájmu konkurenceschopnosti bychom měli harmonizovat daně a kvůli boji proti terorismu se více semknout."

"Faktem číslo čtyři je EU jakožto byrokratický moloch. Lobbisté, úředníci a evropští politici se mohou na hlavu postavit - mohou tvrdit, že celá masa 170 tisíc stran unijních direktiv a směrnic je nepostradatelná pro fungování jednotného vnitřního trhu. Ale to je přece nesmysl. Nikdo nepotřebuje směrnice na prodej vánočních svíček, chov králíků, emisní limity sekaček a podobné nesmysly," píše na svém webu Kohout.

Faktem číslo pět je prý popírání reality. "Socialismus měl podle starého vtipu čtyři nepřátele: jaro, léto, podzim a zimu. EU čelí nacionalismu, populismu, xenofobii, strukturální krizi, úsporným opatřením, Rusku, Číně, ale hlavně nejednotnosti. Zázračným všelékem je údajně „více Evropy", tedy posílení vlády pevné ruky se sídlem v Bruselu. Hlavně je nutno zakázat referenda, protože lid je prý příliš hloupý," uvedl a dodal: "Ano, pokud lid věří, že regulátoři chovu králíků a kontroloři emisních limitů sekaček vyvedou kontinent z krize, pak je do značné míry naivní. Brexit proto berme jako hodně hlasitý a ne právě příjemný budíček."

Související

Nová média bude v České televizi řídit Pavel Kohout

Nová média bude v České televizi řídit Pavel Kohout

Praha - Na pozici vedoucího nových médií České televize dnes nastoupil Pavel Kohout. Ve funkci vystřídal Petra Svatoše, který byl dočasně pověřen řízením nových médií od září letošního roku a který nadále v České televizi zůstává na pozici vedoucího Internetu, na níž do té doby působil.

Více souvisejících

Pavel Kohout Brexit EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 minutami

před 6 minutami

před 53 minutami

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

před 1 hodinou

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

před 2 hodinami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu

Ukrajina tento týden oznámila, že její drony dlouhého doletu zasáhly významnou ropnou plošinu v Kaspickém moři, což je signálem pro další rozšíření seznamu cílů v rámci intenzivního tažení. Cílem této kampaně je přerušit tok ruských energetických příjmů, které financují válku. Zdroj z Bezpečnostní služby Ukrajiny pro CNN potvrdil, že jde o první ukrajinský útok na infrastrukturu související s těžbou ropy v Kaspickém moři.

před 5 hodinami

Nemo (Foto: Corinne Cumming / EBU)

Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej

Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.

před 7 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu může ovlivnit studená fronta

I víkendové počasí bude připomínat spíš podzim, ačkoliv od prosince probíhá meteorologická zima. Přes Česko sice v noci ze soboty na neděli přejde studená fronta, ale ochlazením se neprojeví. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Vláda ČR

Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb

Vláda Petra Fialy v demisi se ve středu sešla ke své poslední pravidelné schůzi. Projednala a schválila například novou národní očkovací strategii a novou strategii rozvoje sociálních služeb, rozhodla také o povolení používání přípravků s obsahem psychotropní látky psilocybinu v odůvodněných případech léčby psychických onemocnění a několik legislativních změn. Zabývala se také jedenácti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu.

včera

včera

Andrej Babiš

Uvidíme, jak to dopadne s Turkem, přiznal Babiš. S apelem na poslance neuspěl

Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.

včera

včera

včera

střela MTS Narwhal

Česká firma představila světu stealth dron Nightray a moderní střelu. Až Narwhal zasáhne Rusko, půjde do výroby

Na leteckém veletrhu Dubai Airshow představila česká společnost LPP dva moderní systémy určené k hlubokým úderům. Jedná se o řízenou střelu MTS Narwhal, poháněnou proudovým motorem, a jednosměrný útočný dron MTS Nightray, který využívá stealth technologii. Oba systémy jsou vybaveny vizuální navigací pro plně autonomní provoz ve vzdušném prostoru. 

včera

Ruská armáda

Nekvalitní mír může znamenat ruské tanky u hranic se Slovenskem. Ukrajina nevydrží každý Trumpův rozmar

Ukrajina čelí rostoucímu tlaku, aby přijala územní ústupky Rusku výměnou za příměří. Kyjev to odmítá s tím, že by šlo jen o odklad další agrese. Současně se objevují návrhy, které ohrožují nejen Donbas, ale i další částečně okupované regiony. Pokud by jednání selhala a podpora Západu slábla, hrozí scénář kolapsu celé Ukrajiny s možným posunem ruské fronty až k hranicím Evropské unie a NATO.

včera

Sarkozy strávil ve vězení jen 20 dní. Venku není ani tři týdny a už o tom napsal knihu

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy vydal knihu Deník vězně, kterou spěšně připravil za necelé tři týdny. V pamětech nabízí barvité detaily o tom, jaké to je, když se bývalá hlava státu ocitne ve vazbě francouzského vězení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy