Státní rozpočet je v rekordním přebytku, na konci roku může být vyrovnaný

Celkové příjmy rozpočtu stouply meziročně o 43 miliard na 859,3 miliardy korun a celkové výdaje klesly o 19,2 miliardy na 778,1 miliardy korun. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 25,1 miliardy na 403,5 miliardy korun.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 515,8 mld. Kč, což představuje o 1,9 % více než skutečnost dosažená v roce 2015 (z toho meziroční rozpočtovaný růst důchodů činí 1,5 %), informuje mfcr.cz.

K 31.8.2016 bylo na sociálních dávkách vyplaceno 340,1 mld. Kč, což je o 10,6 mld. Kč více než na konci srpna 2015. Na tom se podílely nejvíce výdaje na důchody, které meziročně vzrostly o 9,1 mld. Kč, tj. o 3,6 %. V nárůstu se výrazně projevil únorový jednorázový příspěvek k důchodům ve výši 1 200 Kč, což představovalo v absolutní výši cca 3,5 mld. Kč.

"Vzhledem k pozvolnějšímu růstu ekonomiky už nemůže být pochyb, že za rostoucím výběrem všech daní stojí na prvním místě lépe fungující Finanční správa," uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Výsledky jsou podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) také důkazem vládní politiky zaměřené na růst příjmů domácností, zejména odpovídající růst mezd, platů a důchodů, sociálních dávek a politiky férového výběru daní.

"Ve světle dnešních čísel vidíme slušnou šanci na to, že schodek bude nakonec ještě nižší než námi předpokládaných 35 miliard Kč a může se přiblížit i vyrovnanému rozpočtovému hospodaření. Šance, že letošní rozpočet bude vyrovnaný či dokonce přebytkový, rozhodně není malá," uvedl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy ovšem nelze zatím bez delší časové řady a detailnější analýzy tvrdit, že k historicky nejlepšímu plnění rozpočtu významněji přispívají zlepšené mechanismy výběru daní. "Je to možné, ale nikoli jisté," uvedl. Tvrzení ministra Babiše, že za rostoucím výběrem daní stojí na prvním místě lépe fungující Finanční správa, je podle Kovandy příliš smělé.

Hlavního ekonom UniCredit Bank Pavla Sobíška upozornil, že za růstem přebytku jsou dva faktory, a to příliv dalších peněz z EU a další výpadek investiční činnosti státu. Kapitálové výdaje jsou totiž po uplynutí dvou třetin letošního roku o 30 miliard korun nižší než byly loni. "Z dnešního pohledu se už nezdá úplně nerealistické, že zůstane státní kasa v přebytku i na konci roku. Šlo by ovšem o nechtěný přebytek, vyvolaný neschopností státní administrativy realizovat infrastrukturní stavby," uvedl.