Praha - Stovky odborářů se dnes sešly v hale pražské Areny Sparta na mítink s heslem Konec levné práce. Hlavním tématem akce byl požadavek na zvýšení minimální mzdy na 11.500 korun. Hospodářská komora takou částku odmítla.
Zaměstnanci si podle odborů zaslouží dobrou a spravedlivou mzdu, odbory proto žádají navýšení minimální mzdy, a to na 11.500 korun od 1. ledna z nynějších 9900 korun. Vláda hovoří o 11.000 korun.
"Pracovat a pobírat minimální mzdu u nás znamená být pod hranicí chudoby, to je naprosto neakceptovatelné," uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.
Požadavek ČMKOS na plošné zvýšení minimální mzdy na 11.500 Kč je neakceptovatelný, reagovala Hospodářská komora. "V rukách odborářské lobby se institut minimální mzdy stává nástrojem politických her, proto je potřeba zvyšování minimální mzdy odpolitizovat a navázat na reálný stav ve firmách," dodala komora.
Psali jsme: Odbory se vlamují do otevřených dveří, diví se Dlouhý. Mzdy rostou, nátlak je zbytečnýZatímco předchozí zvyšování minimální mzdy přineslo akceptovatelnou nápravu po pěti letech stagnace parametru, požadavek na zvýšení minimální mzdy na 11.500 korun už je za hranicí, kde by mohly převládnou negativní efekty nad přínosy existence minimální mzdy, míní analytik společnost Deloitte David Marek. Takový krok by zvedl minimální mzdu na 40 procent průměrné mzdy, resp. 47,5 procenta mediánu mezd, což už je podle něj relativně vysoko. Navíc minimální mzda je jedním z nástrojů hospodářské politiky státu, takže by neměl být navrhován či diktován odbory, podotkl.
Zaměstnavatelé už dřív uvedli, že jako reálné vidí přidání o 600 či 700 korun. O růstu minimální mzdy rozhoduje vláda. V koaliční dohodě se zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy.
ČMKOS považuje růst mezd za klíčový nejen kvůli zaostávání tuzemských příjmů za ostatními zeměmi Evropské unie, ale i proto, že zaměstnanci se více podílejí na výsledcích růstu české ekonomiky.
Průměrná mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,9 procenta, na 27.297 Kč. Reálně, po odečtení inflace, vzrostla o 3,7 procenta, nejvýrazněji za posledních devět let. Většina lidí na průměr ale nedosáhne.
Související
Příští rok téměř 25 tisíc, o rok později až 27 tisíc. Jak v Česku poroste minimální mzda?
Nejen důchody. V lednu poroste i minimální mzda, zvýší se podle mechanismu
Aktuálně se děje
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
včera
Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi
včera
Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami
včera
Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny
včera
Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů
včera
Čína kvůli mohutnému tajfunu evakuovala milion lidí
včera
Zemřel legendární spisovatel Vladimír Páral
včera
Tragédie v Praze. Při zkoušce prasklo potrubí, jeden člověk zemřel
včera
Ekonomické škody ani nespokojenost Rusů k zastavení bojů nestačí. Putin stál věří, že zvítězí
včera
Počasí aktuálně: Meteorologové varují před vedry a požáry na dalších místech
včera
Počasí láme jeden rekord za druhým. Historicky nejvyšší teploty hlásí oceány i celá Evropa
včera
Patová situace: Írán s USA mluvit nechce, trvá a podmínkách, na které Trump nepřistoupí
včera
Ztratí klíčového spojence? Netanjahu riskuje otevřený konflikt s Trumpem
včera
Teherán předložil seznam podmínek pro otevření Hormuzského průlivu. Ceny ropy rostou
včera
Netanjahu: Izrael odmítl Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu otevřeně odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který prosazuje americká administrativa. Tento krok představuje vzácný veřejný rozpor mezi židovským státem a Bílým domem, jenž se snaží urychleně dosáhnout urovnání blízkovýchodních konfliktů.
Zdroj: Libor Novák