Loňský deficit vládních institucí je vyšší, než se čekalo

Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok. Letos ministerstvo financí očekává deficit ve výši 0,3 procenta HDP.

Letos v dubnu statistici očekávali, že deficit za loňský rok dosáhne výše 0,42 procenta HDP. Dnes zveřejněný revidovaný údaj je tedy o 0,21 procentního bodu vyšší. "Zvýšení deficitu o 9,9 miliardy korun oproti dubnovým notifikacím je způsobeno zejména novými informacemi o výdajích, které nebudou za programovací období 2007 až 2013 proplaceny z fondů EU," uvedl ČSÚ. Na základě údajů o čerpání prostředků z evropských fondů EU byl deficit zvýšen o 11,9 miliardy Kč.

"I tak jde o nejlepší výsledek v historii ČR po hodnotě 0,7 procenta zaznamenané v roce 2007," komentoval čísla analytik Komerční banky Marek Dřímal. Hlavními důvody pro takto nízký deficit byl podle něj nižší deficit státního rozpočtu, který byl pro účely této statistiky navíc očištěn například o platbu za prodloužený leasing stíhaček Gripen, výrazný přebytek hospodaření krajů (26,3 miliardy korun) a rostoucí HDP, jež byl navíc revidován směrem nahoru.

Pro letošní rok očekává Dřímal vyrovnané hospodaření státního rozpočtu. Bilance vládních financí by tak podle něj mohla skončit na nule či dokonce mírně v přebytku.

Ústřední vládní instituce loni hospodařily s deficitem 56,8 miliardy korun, o 31 miliard nižším než v roce 2014. Kraje loni vykázaly rekordní přebytek 26,3 miliardy korun. V plusu byly i zdravotní pojišťovny, které hospodařily s přebytkem 1,9 miliardy Kč.

Vládním institucím loni rostly příjmy hlavně v podobě investičních dotací, které byly meziročně vyšší o 67 procent. O deset procent vzrostl také objem přijatých daní z výroby a dovozu. Výdajům dominoval růst investičních výdajů o 33 procent. Naopak k poklesu došlo u nákladů na úroky a kapitálové transfery.