The New York Times: Česko před krizí zachrání bájný Golem

"Říká se, že Golem, židovský obr se žhnoucíma očima a nadpřirozenými silami, se stále ukrývá v podkroví staronové synagogy," píše list.

Deník svůj článek, který byl v internetové verzi umístěn na hlavní místo titulní strany, zakládá v poněkud žertovném duchu na jedné ze známých českých legend, že je Golem připraven povstat v časech momentální (ekonomické) krize.

Jak píší NYT, Golem "zase jednou zažívá návrat". Zmiňují přitom dlouhodobý odbyt výrobků byť jen okrajově spojených se jménem této legendární postavy, kterou měl rabín Jehuda Löw ben Becalel stvořit z hlíny z pražských vltavských břehů.

"Jsou tu Golemovy hotely, firmy vyrábějící Golemovy dveře, Golemovy figurky (vyráběné v Číně), moderní muzikál, kde vystupuje tančící Golem," popisuje redaktor listu.

"I první dáma USA Michelle Obamová minulý měsíc navštívila hrob rabína Löwiho, kde mu složila poklonu," rozvíjejí teorii list, který vyzpovídal i osobnosti spojené s legendou o Golemovi.

Mezi nimi například ředitelku zmíněného muzikálu o Golemovi Evu Bergerovou. "Golem obchází v časech krize, kdy se lidé bojí chodit ulicemi," řekla Bergerová. "Je projekcí společenské neurózy, symbolem našich obav a starostí. Je 'krizovou příšerou'," popsala ředitelka.

Podle představitele židovské komunity Jakuba Rotha je Golem symbolem ochrany hodnot i v dnešním věku. "V minulosti to byl antisemitismus, dnes to je globální recese, islámský fundamentalismus a ruská agrese," popsal Roth dnešní vztah židovské i české společnosti, která postupem času vzala příběh o Golemovi za svůj, k této pověsti.

Poněkud jinak to vidí Karol Sidon, vrchní zemský rabín v České republice, jemuž vadí zprofanovanost tématu. "Jsem znepokojen legendou o Golemovi, stejně jako jsem znepokojen tím, že si lidé kupují Kafkovy suvenýry na každé ulici v Praze, aniž by se obtěžovali čtením jeho knih," popsal Sidon své pocity.

Naráží tím na fakt, že rabín Löw byl především uznávaný židovský myslitel, který napsal řadu významných knih.

The New York Times trefně poznamenávají, že se pověst původně židovská stala i českou. Přitom zmiňují i známý film Císařův pekař a Pekařův císař z 50. let minulého století.

"Po životě v rakousko-uherském impériu, nacismu a desetiletích komunismu Čechy přitahují charaktery s nadpřirozenými schopnostmi, které jim pomohou k osvobození od útisku," komentoval celou legendu dramatik a spisovatel Benjamin Kuras.

Právě v srpnu letošního roku uplynou čtyři staletí od úmrtí rabína Löwa, který zemřel roku 1609.