Praha - Sněmovna dnes schválila novelu zákona o civilním letectví. Piloti podle ní budou smět létat pro aerolinky nejen v pracovním poměru, ale i na živnostenské oprávnění. Normu musí ještě projednat Senát a pak podepsat prezident.
Nedostatek pilotů vyvolaly jejich odchody do zahraničí. Poslanec Václav Snopek (KSČM), který dotyčný návrh předložil, už loni uvedl, že vychází z požadavků leteckých firem. Tyto společnosti podle něj vidí řešení v tom, že umožní pilotům létat i na živnostenský list.
Poslanci také zvýšili nejvyšší povolenou hmotnost leteckých modelů z nynějších 20 kilogramů na 25 kilogramů. Do této hranice ještě nejsou považovány podle zákona za letadla. Protože jiné země měly tento limit vyšší, působilo to podle poslanců problémy při účasti zahraničních modelářů na soutěžích v Česku.
Projednávání novely ve Sněmovně provázely debaty ohledně řešení majetkoprávních sporů na letištích mezi vlastníky a provozovateli letišť. Poslanci dnes ale žádné pozměňovací návrhy v tomto směru nepřijali. Spor se týkal ministerstev obrany a dopravy.
Ministerstvo obrany se obávalo toho, že by mohlo na základě jednoho z pozměňovacích návrhů přijít o letiště Plzeň Líně. Poslanci kvůli těmto sporům dokonce vrátili novelu k novému projednání ve druhém čtení, aby ministerstvo dopravy mělo čas přijít s řešením. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) ale už dříve řekl, že pod časovým tlakem se přijatelné řešení nalézt nedá.
Novela v boji s hlukem počítá s tím, že provozovatelé budou muset vypracovávat zprávy o provozu a hluku na letišti i o zavedených nebo zamýšlených opatřeních. Budou muset také hodnotit jejich dopady. Změna zákona se také týká hlášení událostí v civilním letectví, analýzy těchto hlášení a navazujících opatření. Pokud na některém letišti po dobu tří let překročí hluk limity stanovené zákonem o ochraně veřejného zdraví, bude mít Úřad pro civilní letectví právo rozhodnout z moci úřední o přijetí potřebných opatření.
Související
Armádní letoun pro Vystrčila nebyl vyčleněn pro repatriační lety, uvedla armáda
Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš
letadla, letectví , Letiště obecně , zákony , Poslanecká sněmovna , Dan Ťok (ministr dopravy)
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu
před 1 hodinou
„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem
před 2 hodinami
Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát
před 3 hodinami
Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN
před 4 hodinami
BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi
před 5 hodinami
Válka s Íránem stojí USA astronomické částky
před 5 hodinami
Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě
před 6 hodinami
Nepochopitelný útok, který ničí trhy. Babiš reaguje na izraelské údery
před 6 hodinami
Trump podlehl lobbistům, Írán nechystal 11. září ani Pearl Harbor, říká končící šéf protiteroristického oddělení
před 7 hodinami
Koubek zveřejnil svoji první nominaci. Na baráž s Irskem se Šulcem, Daridou i Klimentem
před 7 hodinami
Bude to nejlepší. Babiš vysvětlil, proč nechce Pavla na summitu NATO
před 8 hodinami
Trump svalil vinu na Izrael. Američané prý o útoku na ropné pole nevěděli
před 9 hodinami
Počasí v příštím týdnu ovlivní změna. Nastane po pondělku
včera
Sbormistr narazil u soudu. Předběžné opatření komplikuje televizní vysílání
včera
Za dva roky bude v Praze k vidění velký hokejový svátek. Světový pohár s hvězdami NHL
včera
Trump v neomalenosti vůči spojencům překonal Brežněva
včera
Rozhodnuto. Trenér Rulík po sezóně skončí u národního týmu a bude trénovat Kladno
včera
Pravda o útocích na ropná pole. Američané se distancují, ozvali se také Izraelci
včera
Bod obratu. Útoky na plynová pole a rafinérie jsou podle expertů zásadním zlomem ve válce s Íránem
včera
USA a Izrael zasáhly největší naleziště plynu na světě. Ceny ropy prudce rostou, NATO řeší, co s Hormuzským průlivem
Světové trhy s energiemi zažívají dramatický otřes. Ceny ropy ve středu prudce vzrostly a překonaly hranici 108 dolarů za barel. Hlavním impulsem pro tento skok byly zprávy o prvních přímých útocích na íránská těžební a zpracovatelská zařízení, včetně největšího naleziště zemního plynu na světě. Podle dostupných informací stojí za těmito údery koordinovaná operace Spojených států a Izraele.
Zdroj: Libor Novák