Hrozí Čechům chudoba? Nejméně z celé EU!

Nejvíce obyvatel ohrožených chudobou žije podle údajů Eurostatu v Lotyšsku (25,6 procenta), Rumunsku (23,4 procenta) a Bulharsku (21,4 procenta). Naopak nejmenší riziko připadá na Českou republiku (devět procent), Nizozemsko (10,5 procenta) a Slovensko (10,9 procenta).

V rámci unie představuje 116 milionů lidí 23,6 procenta všech obyvatel. Cílem sedmadvacítky je toto číslo snížit do roku 2020 alespoň o 20 milionů lidí.

Celkem 81 milionům lidí, tedy 16,5 procenta z 495 milionů obyvatel unie, hrozí pád do chudoby, protože jejich disponibilní zůstatek je po zaplacení daní nižší než je hranice stanovené státem, v němž žijí.

Ohrožení chudobou nebylo jediným hlediskem Eurostatu při zpracování statistiky. V roce 2008 žilo 42 milionů obyvatel unie, tedy 8,5 procenta populace, v situaci vážného materiálního nedostatku. To znamená, že ze svých příjmů nebyli schopni platit účty, dostatečně topit ve svých příbytcích, koupit si automobil nebo telefon.

Stav se přitom velmi liší zemi od země. V Bulharsku trpí materiálním nedostatkem 41,2 procenta lidí a v Rumunsku 32,9 procenta lidí, naproti tomu v Lucembursku pouze 0,7 procenta obyvatel, ve Švédsku 1,4 procenta, v Nizozemsku 1,5 procenta a v Belgii 5,6 procenta.

Eurostat ve zprávě Příjmy a životní podmínky v Evropě dále konstatuje, že devět procent občanů EU (34 milionů lidí) žilo v roce 2008 v podmínkách, v nichž osoby ve věku 18 až 59 s výjimkou studentů využívaly jen 20 procent svého ročního pracovního potenciálu. Nejvíce takových lidí žilo v Irsku (13,6 procenta), Maďarsku (12 procent) a Belgii (11,7 procent).

Tyto tři faktory – riziko upadnutí do chudoby, vážný materiální nedostatek a život v domácnosti, kde je nízká míra intenzity práce – tvoří kritéria pro poměřování sociálního vyloučení. Alespoň jednu z těchto podmínek splňovalo před dvěma lety 116 milionů lidí – tedy necelá čtvrtina obyvatel unie – nejvíce v Bulharsku (45 procent obyvatel), Rumunsku (44 procent) a Polsku (31 procent). Na druhém konci se umístilo Nizozemsko, Švédsko a Česká republika (všichni tři 15 procent) a Lucembursko a Dánsko (obě země 16 procent).

Téměř sedm milionů obyvatel splňovalo všechny tři podmínky – nejvíce v Bulharsku (4,5 procenta obyvatel), Maďarsku (2,7 procenta obyvatel) a Rumunsku (2,4 procenta obyvatel). V tomto srovnání nejlépe dopadlo Lucembursko (0,2 procenta obyvatel), Švédsko (0,3 procenta) a Španělsko a Dánsko (oba 0,4 procenta).