Studie k lithiu: Nejhorší pro Česko by bylo neuskutečnění projektu

Ostrava - Ze studie Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava vyplývá, že nejhorší variantou pro stát při plánech těžby lithia u Cínovce by bylo neuskutečnění projektu. Česko by přišlo o příjmy z daní v řádu desítek miliard korun ročně a vznikly by mu náklady na nezaměstnané, kteří by jinak díky těžbě mohli získat práci.

Studii si nechala zpracoval firma Geomet. Její prostřednictvím plánuje hlubinnou těžbu v lokalitě australská společnost European Metals Holdings (EMH).

Pokud by se tuzemský projekt neuskutečnil, přišel by stát o desítky miliard korun ročně a vznikly by náklady na nezaměstnané, kteří by jinak díky těžbě mohli získat práci. "V našem konkrétním případě se při odhadovaném nárůstu 2750 až 8450 nově vytvořených pracovních míst jedná o částku okolo 569 milionů až 1,749 miliardy korun (ročně)," stojí v dokumentu.

Za nejvýhodnější autoři studie považují variantu co nejrychlejšího zahájení projektu s vytvořením uceleného řetězce na území ČR, od těžby po finální výrobek. Příjem státu z daní a odvodů podniků zapojených do takového řetězce, ať už přímo nebo nepřímo, by v tom případě činil ročně až 33,5 miliardy korun. Za 21 let, kdy chce Geomet lithium dobývat, má jít o více než 700 miliard korun.

Právě ve zpracování lithia, a nikoli těžbě samotné, může být klíčová přidaná hodnota a tedy i výnos pro stát také podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy. "O různých modelech úpravy vztahů mezi těžařskou společností a státem lze hovořit vždy. Nemyslím si však, že by zrovna v případě potenciální těžby lithia, respektive lithné rudy na Cínovci, měl stát nějak tratit," řekl ČTK.

Podle něj by stát mohl ve formě daní a poplatků získal více než 60 procent celkového inkasa v řetězci těžby a zpracování rudy. "Za 21 let by takto stát získal 740 miliard korun, zatímco celkový čistý zisk samotného těžaře by byl za stejnou dobu necelých 12 miliard korun," dodal.

Poradce premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) Martin Kloz uvedl, že zájmem státu by mělo být především to, aby v Česku vznikl celý řetezec výroby, a to co nejrychleji. Těžbu lithia totiž plánují i další evropské státy, připomněl. "Pokud dojde ke zpoždění (českého) projektu, tak je otázka, jestli navazující výroby budou vznikat u nás, v Německu, v Srbsku nebo úplně někde jinde," uvedl. Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií.

Související

ČEZ

ČEZ učiní rozhodnutí o těžbě a zpracování lithia v roce 2023

Rozhodnutí o komerčním využití lithia chce ČEZ učinit v roce 2023. Finální studie proveditelnosti by měla být hotová v květnu příštího roku. Novinářům to dnes řekl ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku. Nové výzkumné centrum technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze tam zkoumá metodu získávání lithia.
ČEZ

ČEZ bude s EMH pokračovat v přípravě těžby lithia na Cínovci

Energetická společnost ČEZ bude s australskou společností European Metals Holdings (EMH) pokračovat v přípravě těžby lithia u Cínovce v Krušných horách. Firma Severočeské doly ze skupiny ČEZ vstoupí do české firmy Geomet, která je dceřinou firmou EMH a je držitelem přednostních práv na průzkum a využití ložiska. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. V další fázi projektu, zhruba do roku 2023, se podle něj uskuteční nejrůznější testy horniny a postupu výroby. Budou provedeny mimo lokalitu, těžba zatím nezačne. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) označil dohodu za velký úspěch.

Více souvisejících

těžba lithia European Metals Holdings (EMH) Geomet Česká republika Ekonomika Daně

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy