Vypovědět nevýhodnou smlouvu na dodávky plynu bude zřejmě snazší

Novela, která vychází z tzv. třetího energetického balíčku Evropské komise, posiluje i práva podnikajících fyzických osob. Ty budou nově moci do měsíce odstoupit od takové smlouvy, která byla uzavřena mimo prostory k podnikání dotyčného dodavatele energií.

Toto opatření se týká hlavně smluv uzavřených přes prostředníky přímo v místě bydliště odběratele. Jde de facto o rozšíření stávající praxe občanského zákoníku, který spotřebitelům umožňuje od takto uzavřených smluv bezdůvodně odstoupit. Toto nové ustanovení pouze tuto praxi rozšiřuje i na podnikající fyzické osoby.

Posílit jistotu spotřebitelů by měla i nová povinnost dodavatelů poskytovat veškeré informace spojené s cenou a podmínkami dodávek energií na internetu. Informace o případných změnách také bude muset uveřejnit nejpozději 30 dnů před tím, než začnou platit.

Kromě posílení práv spotřebitelů však novela přináší i zásadní změny ve fungování energetického trhu v ČR. Změny se dotknou zejména plynárenského odvětví, protože společnosti podnikající v oblasti elektrické energie již navrženými změnami prošly.

Jedná se zejména o striktní oddělení provozovatele přenosové soustavy od výrobce či distributora (tzv. unbundling). Česko si zvolilo mírnější formu transpozice evropské směrnice a rozhodlo se, že výroba i distribuce zůstanou v jedné akciové společnosti, přičemž mateřská společnost bude mít na starosti výrobu a dceřiná distribuci.

I toto uspořádání však zákon tvrdě reguluje a zamezuje v rámci možností propojení aktivit těchto dvou prvků.

V Českých podmínkách má tuto roli splnit společnost RWE Transgas, která prostřednictvím svých dceřiných společností zajišťuje distribuci plynu i obchod s plynem, zejména jeho dovoz ze zahraničí.

Samotní provozovatelé plynových soustav pozitivně hodnotí především to, že Česká republika zvolila mírnější formu vlastnického oddělení. "Tato alternativa neukládá povinnost nuceného odprodeje přepravních sítí a respektuje tak vlastnická práva dotčených společností," řekl Mediafaxu Martin Chalupský, tiskový mluvčí RWE Transgas.

Novela však kromě již zmíněného posiluje pravomoci Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který bude na nové uspořádání energetického trhu dohlížet. Některé návrhy ministerstva průmyslu a obchodu, které zákon vypracovalo, se však setkaly s nesouhlasem ministerstva financí (MF).

"ERÚ usiluje o to, aby se svojí rozpočtovou kapitolou včlenil mezi rozpočtové kapitoly vymezené zákonem o rozpočtových pravidlech v paragrafu osm. Od uvažované 'exkluzivity' si slibuje vyšší samostatnost v nakládání s finančními prostředky státního rozpočtu a větší jistotu, že v průběhu roku nebudou v této kapitole z rozhodnutí vlády prováděna úsporná opatření," sdělil Mediafaxu mluvčí MF Ondřej Jakob na vysvětlení námitek, které ministerstvo financí k návrhu připojilo.

Návrh totiž počítá s tím, že by se ERÚ zařadil mezi rozpočtové kapitoly, jejichž rozpočet není výlučně pravomocí vlády, ale se změnami musí souhlasit i sněmovna. Mezi tyto kapitoly nyní patří například Senát, kancelář prezidenta republiky či kancelář ombudsmana. "Vzhledem k tomu, že MF usiluje o to, aby všechny kapitoly státního rozpočtu měly stejné postavení, nebylo by podle názoru MF logické okruh 'exkluzivních' kapitol rozšiřovat," dodal Jakob.

MF se nelíbí ani návrh na personální posílení ERÚ a ministerstva průmyslu. Tyto dvě instituce by totiž podle novely měly v letošním a příštím roce dostat celkem 44 nových pracovních míst, což by stálo ročně kolem 50 milionů korun.

Ministerstvo průmyslu totiž změny nekonzultovalo s ministerstvem financí v době, kdy byly vytvářeny střednědobé rozpočtové výhledy na další léta. Tyto dokumenty tudíž s nárůstem rozpočtu ERÚ o více než 40 procent nepočítají.