Co by se dělo, kdyby kandidáti na prezidenta získali stejný počet hlasů?

Statisticky je to téměř nemožné, přesto ne nereálné. Ostatně i první kolo v první přímé prezidentské volbě ukázalo, jak těsné mohou výsledky být. Miloš Zeman tehdy získal 1 245 848 platných hlasů, zatímco jeho rival Karel Schwarzenberg 1 204 195 hlasů. Tedy zhruba o 40 tisíc méně.

V kole druhém se rozdíl prohloubil a propas mezi prvním a druhým kandidátem činila zhruba půl milionu hlasů, očekává se ale, že nadcházející volby budou mnohem těsnější. Alespoň podle domácích komentátorů a zahraničního tisku.

Pokud by obdrželi shodný počet hlasů kandidáti v prvním kole, postup je v takovém případě jasný. Dle sdělení Českého statistického úřadu jej stanovuje přímo zákon. "Postup pro tuto situaci přímo stanoví § 56 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta," uvedl pro EuroZprávy.cz tisková mluvčí úřadu Petra Báčová s tím, že záleží na tom, o jaké kandidáty půjde.

Pokud se totiž umístí více kandidátů se stejným počtem odevzdaných platných hlasů na prvním místě, postupují do druhého kola všichni tito kandidáti a na druhé místo vůbec nedojde. Pokud se naopak zjistí stejný počet hlasů u kandidátů, kteří se umístili na druhém místě, postupuje do druhého kola kandidát, který byl první, a všichni druzí kandidáti se stejným počtem hlasů.

Co by se ale stalo, kdyby získali stejný počet platných hlasů ve druhém kole volby prezidenta oba kandidáti? I na to jsme se zeptali Českého statistického úřadu, a v tomto případě je situace o poznání jednodušší. Prezident by v tomto kole zvolen nebyl. Volby by se tak musely opakovat.

Hod mincí se u nás nekoná

V českém právním řádě tak není zakotvená praktika, která rozhoduje například u kandidátů na prezidenta ve Spojených státech. Tou je nechvalně známý hod mincí. I tam je sice házení mince vzácnější, ale není tak neobvyklé, jak byste mohli předpokládat. Při volbě kandidátů na amerického prezidenta to několikrát byla právě pana nebo orel, kdo rozhodl.

Poslední demokratické primárky ve státě Iowa se staly dějištěm soupeření mezi Bernie Sandersem a Hillary Clintonovou. Nerozhodné výsledky v několika okrscích byly rozhodnuty hozením mince. Tímto způsobem postupovaly volební komise v několika čtvrtích města Des Moines a ve městech Newton, West Branch a West Davenport. Podle článku Jona Kellyho pro internetové stránky bbc.com panovala při hlasovaní velmi dusná atmosféra.

Ve městě Ames se rozhodlo všech 60 přítomných představitelů Demokratické strany nehlasovat a ponechat tak konečný výsledek nerozhodný. Volební komise ovšem telefonicky kontaktovala státní úředníky, kteří doporučili hodit si mincí. 

Přestože to bylo velmi nepravděpodobné, Hillary Clintonová zvítězila ve všech šesti podobných případech. Podle Johna Moriartyho z londýnské Queen Mary University se pravděpodobnost takového výsledku rovná 1,6 %.

Tento systém řešení stejného počtu hlasů využívá deset států USA, Americká Samoa a Panenské ostrovy. Liší se od primárních voleb ve většině ostatních států, jež hlasy sčítají v malých skupinkách na celostátní úrovni. To snižuje pravděpodobnost nerozhodného počtu hlasů.

Americké volby v roce 2016 nepředstavují v tomto ohledu žádný precedent. Starosta filipínského města San Teodoro musel být v roce 2013 kvůli rovnosti hlasů vybrán stejným způsobem. Oběma kandidátům na post starosty se podařilo na svou stranu získat 3,236 příznivců.

Výjimkou není ani Spojené království. K hodu mincí sice nikdy nedošlo při volbě zástupců do dolní komory Westminsterského paláce, ale při výběru místních zastupitelů ano. V roce 2000 určila mince vítězství labouristického kandidáta do bassetlawské okresní rady potom, co byla třikrát prověřena rovnost hlasů. Podobná situace nastala v roce 2007 v okrese Lincolnshire, a dokonce již dvakrát, v letech 1988 a 1992, při volbě zastupitelů ve Stirlingu.

„Existují i další způsoby k čemu lze využít hod mincí. Přidělení veřejné zakázky v Kanadě může být rozhodnuto tímto způsobem, pokud jsou nabídky uchazečů o zakázku totožné,“ uvádí ve svém příspěvku Jon Kelly.