Zákaz islámu a uprchlíků v Česku? Prezident nic z toho udělat nemůže, vlastně nemůže téměř nic

První kolo prezidentských voleb skončilo minulou sobotu. A vášnivé reakce na jeho výsledky na sebe nenechaly čekat dlouho. Zejména z řad příznivců stávající hlavy státu se ihned objevila řada výroků a komentářů o tom, jaký je anebo není jeho vyzyvatel Jiří Drahoš. Spekuluje se, byť mylně, o přijímání migrantů, muslimů a dalších věcech,které mají jednotlivé kandidáty pošpinit. Problém je v tom, že v podobných otázkách prezident nemá absolutně žádnou pravomoc.

„Drahoš je vítač!“. Tahle věta rezonuje českým Facebookem. Odpůrci bývalého šéfa Akademie věd tvrdí, že Drahoš je pro přijímání uprchlíků do Česka. Dle kvót, dle přání EU, zkrátka zcela servilně. Důkazy? Často bývá uváděno, že Drahoš podepsal jakousi „výzvu vědců“, která nabádá k přijímání uprchlíků do ČR.

Jedná se o tzv. Výzvu vědců proti strachu a lhostejnosti. Po jejím přečtení zjistíme, že se o žádný „posvátný text vítačů“ nejedná. Výzva zkrátka vyzývá k tomu, aby se na uprchlické krizi nehonily laciné politické body.

Ale i kdyby Jiří Drahoš nakrásně chtěl do České republiky přestěhovat celý Blízký Východ, mohl by to vůbec udělat? Nemohl. Prezident nemá naprosto žádnou zákonnou pravomoc, na jejímž základě by mohl rozhodnout o tom, zda a kolik uprchlíků ČR přijme.

Jistě, prezident může vahou své osobnosti a funkce apelovat a veřejně vyzývat (například i na půdě Sněmovny), ale to je tak vše. Na všechno ostatní má Česká republika svůj Parlament. Je totiž parlamentní demokracií.

Podobné je to s eurem. Otázka „jste pro přijetí eura“ byla nedílnou součástí prezidentských debat. Jistě, je zcela legitimní a není vůbec na škodu, pokud zná volič názor kandidáta na danou problematiku. Ale tím to také končí.

Prezident republiky může klidně prosazovat, aby se novou měnou v naší republice stal ruský rubl. Pokud k tomu ale nepřesvědčí vládní koalici vzešlou ze sněmovních voleb, bude se navždy jednat jen o nesplněný sen.

Další výtkou na adresu profesora Drahoše bývá, že je „pro islám“. Co znamená být „pro islám“? Respektive jak lze vůbec být proti islámu v situaci, kdy svobodu vyznání garantuje jak Ústava tak listina základních práv a svobod?

To, že totiž někdo v předvolební kampani do Sněmovny zatvrzele sliboval, jak v ČR „zakáže islám“, ještě neznamená, že to lze. Jistě, právem (a i povinností) politických reprezentantů ČR je vymezovat se proti radikálům, zabránit pronikání fanatických imámů na naše území a aktivně bojovat proti terorismu. Ale „zakázat islám“ skutečně nelze.

Co tedy prezident může? Důležité je, že dle Ústavy zastupuje stát navenek. Ale činí tak v souladu s politikou vlády. Jinými slovy by Jiří Drahoš (nebo jakýkoliv jiný prezident) měl být pouze takový „vítač“, případně takový eurofederalista, jako je vláda ČR.

To, že každý dosavadní prezident ČR se čas od času odchýlil od oficiální zahraničně-politické linie vlády, je věc jiná. Rozhodně ale není možné, aby prezident jakkoliv přijímal euro, či uprchlíky i kdyby chtěl sebevíc. Zase natolik samostatnou politiku prezident skutečně dělat nemůže i kdyby zahraniční linii vlády ignoroval sebevíc.

Faktem nicméně je, že důležitými tématy prezidentské kampaně (jak té letošní, tak té z roku 2013) se stávají právě věci, které prezident při výkonu své funkce reálně vůbec neovlivňuje. Je to dáno do velké míry vysokou prestiží prezidentské funkce mezi občany. Prezident je totiž vnímán jako jakýsi „tatíček“, který může zajistit vše, počínaje řešením uprchlické krize a konče stavbou vodovodu v Horní Lhotě

. A zavedení přímé volby tento fenomén ještě prohloubilo. Pak se snadno můžeme dočíst, kterak šéfredaktor jistého českého internetového média vyzývá Miloše Zemana, aby se v kampani před druhým kolem zaměřil (mimo jiné) na migraci, ekonomiku a Dublin 4. Proč? Protože to v kampani zkrátka funguje.

Prezidentští kandidáti se tak občas dostávají na tenký led. Na jednu stranu musí voličům slibovat, že budou ke klíčovým otázkám zaujímat jasné postoje. Na druhou stranu ale vědí, že na spoustu oněch klíčových otázek vůbec nebudou mít vliv. V kampani to bylo dobře vidět na Pavlu Fischerovi. Zkušený diplomat na některé otázky odpovídal zdánlivě neurčitě. Bylo to ale proto, že při svých zkušenostech dobře ví, že ovlivnit některé věci z pozice prezidenta není vůbec snadné.

Podobný je i příběh Jiřího Drahoše. Bývá někdy nazýván „pan Nevím“. Ale často je to způsobeno zkrátka tím, že na některé otázky neexistuje jednoduchý, zázračný recept. A to bez ohledu na to, že někteří kandidáti slibují, řečeno s legendárním Stopařovým průvodcem po galaxii, odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec.

Související

Miloš Zeman

Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou

Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk. 

Více souvisejících

prezident čr Muslimové islám uprchlíci

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Írán, ilustrační foto

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.

včera

Rusko, Kreml

Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo

Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.

včera

Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy