Zákaz islámu a uprchlíků v Česku? Prezident nic z toho udělat nemůže, vlastně nemůže téměř nic

První kolo prezidentských voleb skončilo minulou sobotu. A vášnivé reakce na jeho výsledky na sebe nenechaly čekat dlouho. Zejména z řad příznivců stávající hlavy státu se ihned objevila řada výroků a komentářů o tom, jaký je anebo není jeho vyzyvatel Jiří Drahoš. Spekuluje se, byť mylně, o přijímání migrantů, muslimů a dalších věcech,které mají jednotlivé kandidáty pošpinit. Problém je v tom, že v podobných otázkách prezident nemá absolutně žádnou pravomoc.

„Drahoš je vítač!“. Tahle věta rezonuje českým Facebookem. Odpůrci bývalého šéfa Akademie věd tvrdí, že Drahoš je pro přijímání uprchlíků do Česka. Dle kvót, dle přání EU, zkrátka zcela servilně. Důkazy? Často bývá uváděno, že Drahoš podepsal jakousi „výzvu vědců“, která nabádá k přijímání uprchlíků do ČR.

Jedná se o tzv. Výzvu vědců proti strachu a lhostejnosti. Po jejím přečtení zjistíme, že se o žádný „posvátný text vítačů“ nejedná. Výzva zkrátka vyzývá k tomu, aby se na uprchlické krizi nehonily laciné politické body.

Ale i kdyby Jiří Drahoš nakrásně chtěl do České republiky přestěhovat celý Blízký Východ, mohl by to vůbec udělat? Nemohl. Prezident nemá naprosto žádnou zákonnou pravomoc, na jejímž základě by mohl rozhodnout o tom, zda a kolik uprchlíků ČR přijme.

Jistě, prezident může vahou své osobnosti a funkce apelovat a veřejně vyzývat (například i na půdě Sněmovny), ale to je tak vše. Na všechno ostatní má Česká republika svůj Parlament. Je totiž parlamentní demokracií.

Podobné je to s eurem. Otázka „jste pro přijetí eura“ byla nedílnou součástí prezidentských debat. Jistě, je zcela legitimní a není vůbec na škodu, pokud zná volič názor kandidáta na danou problematiku. Ale tím to také končí.

Prezident republiky může klidně prosazovat, aby se novou měnou v naší republice stal ruský rubl. Pokud k tomu ale nepřesvědčí vládní koalici vzešlou ze sněmovních voleb, bude se navždy jednat jen o nesplněný sen.

Další výtkou na adresu profesora Drahoše bývá, že je „pro islám“. Co znamená být „pro islám“? Respektive jak lze vůbec být proti islámu v situaci, kdy svobodu vyznání garantuje jak Ústava tak listina základních práv a svobod?

To, že totiž někdo v předvolební kampani do Sněmovny zatvrzele sliboval, jak v ČR „zakáže islám“, ještě neznamená, že to lze. Jistě, právem (a i povinností) politických reprezentantů ČR je vymezovat se proti radikálům, zabránit pronikání fanatických imámů na naše území a aktivně bojovat proti terorismu. Ale „zakázat islám“ skutečně nelze.

Co tedy prezident může? Důležité je, že dle Ústavy zastupuje stát navenek. Ale činí tak v souladu s politikou vlády. Jinými slovy by Jiří Drahoš (nebo jakýkoliv jiný prezident) měl být pouze takový „vítač“, případně takový eurofederalista, jako je vláda ČR.

To, že každý dosavadní prezident ČR se čas od času odchýlil od oficiální zahraničně-politické linie vlády, je věc jiná. Rozhodně ale není možné, aby prezident jakkoliv přijímal euro, či uprchlíky i kdyby chtěl sebevíc. Zase natolik samostatnou politiku prezident skutečně dělat nemůže i kdyby zahraniční linii vlády ignoroval sebevíc.

Faktem nicméně je, že důležitými tématy prezidentské kampaně (jak té letošní, tak té z roku 2013) se stávají právě věci, které prezident při výkonu své funkce reálně vůbec neovlivňuje. Je to dáno do velké míry vysokou prestiží prezidentské funkce mezi občany. Prezident je totiž vnímán jako jakýsi „tatíček“, který může zajistit vše, počínaje řešením uprchlické krize a konče stavbou vodovodu v Horní Lhotě

. A zavedení přímé volby tento fenomén ještě prohloubilo. Pak se snadno můžeme dočíst, kterak šéfredaktor jistého českého internetového média vyzývá Miloše Zemana, aby se v kampani před druhým kolem zaměřil (mimo jiné) na migraci, ekonomiku a Dublin 4. Proč? Protože to v kampani zkrátka funguje.

Prezidentští kandidáti se tak občas dostávají na tenký led. Na jednu stranu musí voličům slibovat, že budou ke klíčovým otázkám zaujímat jasné postoje. Na druhou stranu ale vědí, že na spoustu oněch klíčových otázek vůbec nebudou mít vliv. V kampani to bylo dobře vidět na Pavlu Fischerovi. Zkušený diplomat na některé otázky odpovídal zdánlivě neurčitě. Bylo to ale proto, že při svých zkušenostech dobře ví, že ovlivnit některé věci z pozice prezidenta není vůbec snadné.

Podobný je i příběh Jiřího Drahoše. Bývá někdy nazýván „pan Nevím“. Ale často je to způsobeno zkrátka tím, že na některé otázky neexistuje jednoduchý, zázračný recept. A to bez ohledu na to, že někteří kandidáti slibují, řečeno s legendárním Stopařovým průvodcem po galaxii, odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi

Motoristé i zástupci SPD jsou připraveni debatovat o společném kandidátovi současné vládní koalice pro prezidentské volby v roce 2028. O této strategii se v sobotu zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), který v minulé volbě prohrál se současným prezidentem Petrem Pavlem. Ten nevylučuje opětovnou kandidaturu. 

Více souvisejících

prezident čr Muslimové islám uprchlíci

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

Pákistán, ilustrační foto

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump

Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svými nevybíravými výroky na sociální síti Truth Social. Tentokrát se jeho hněv obrátil proti tradičním evropským spojencům, zejména Velké Británii a Francii. Trump těmto zemím vzkázal, aby si své zásoby ropy a leteckého paliva zablokované v Hormuzském průlivu „prostě obstaraly“ samy a přestaly spoléhat na pomoc Spojených států.

před 2 hodinami

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

před 3 hodinami

Těžba ropy

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

před 4 hodinami

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

před 5 hodinami

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

před 6 hodinami

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 6 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy