Sazka je v insolvenčním řízení: Co to pro ní znamená?

Insolvenční návrh podal podle očekávání hlavní věřitel Sazky, realitní magnát Radovan Vítek, a to prostřednictvím společnosti Moranda. Ta odkoupila část pohledávek Sazky od Komerční banky. Vítek vlastní pohledávky za Sazkou za zhruba 1,5 miliardy korun. Z toho 950 milionů korun je výrazně po splatnosti.

Moranda uplatňuje pohledávku v celkové výši 430 756 027 korun. V návrhu jako další uvedení věřitelé figurují např. firma Sidereus, ta měla nabýt pohledávku od Raiffeisenbank ve výši 400 milionů korun. Dále firma Eto, a to z titulu ručení za dlužníka za závazky obchodní společnosti Bestsport. Eto měla nabýt pohledávku ve výši 247 140 455 korun na základě postoupení pohledávky od J&T Banky. Další splatné závazky má Sazka podle materiálu vůči vlastníkům dluhopisů o nominální hodnotě 215 milionů euro, které vydala za účasti spoludlužníka - občanského sdružení Zelený ostrov. Podle navrhovatele má Sazka s "největší pravděpodobností" dluh ve výši zhruba 400 milionů korun také u České spořitelny a další dluh ve stejné výši u Fortis Bank, který měl být splatný na přelomu roku 2010/11.

Návrh soudu předal Vítkův právník Tomáš Rybář. „Uvidíme, jak se k tomu soud postaví, předpokládám, že shledá, že Sazka je v úpadku,“ řekl Rybář a dodal, že podle jeho názoru soud rozhodne do jednoho měsíce.

Sazka Vítkovy pohledávky neuznává a tvrdí, že není v insolvenční situaci. Generální ředitel Sazky Aleš Hušák v pátek návrh na insolvenci označil za „šikanózní“. Dodal, že návrhu se firma bude bránit všemi právními prostředky.

Soud nyní prověří, jestli je insolvenční návrh po faktické stránce v pořádku a následně bude zkoumat, zda je dlužník v úpadku, či není. Během insolvenčního řízení smí dlužník nakládat se svým majetkem jen ve velmi omezené míře a nesmí majetek spravovat tak, aby se snížila jeho hodnota. Dojde také k zablokování věřitelů, kteří nemohou vůči dlužníkovi vymáhat své pohledávky např. exekucí.

Vyhlášení insolvenčního řízení automaticky neznamená, že firma musí být ve finančních problémech. Podávání návrhů na úpadek firmy se totiž stalo, zejména ve stavebnictví, součástí „obchodní politiky“. Postižené firmy mluví o tzv. insolvenční šikaně. Insolvenční řízení totiž soud zahajuje v případě nesplacených závazků, u nichž lhůta po datu splatnosti přesáhne 30 dnů. Bez ohledu na to, zda se třeba jedná o spornou fakturu za špatně odvedenou práci nebo spornou pohledávku. Ve většině takových případů soud sice řízení po několika týdnech zastaví, pověst firem ale insolvenční řízení poškozuje. Na vlastní kůži to kupříkladu zažily i velké stavební firmy Strabag či OHL ŽS.