Chaos po rozsudku o investičním pojištění. Jsou smlouvy platné?

V medializaci rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci žaloby PČS ze strany advokátních kanceláří a iniciativ, které se staví na stranu klientů pojišťoven, spatřuje asociace jejich podnikatelský záměr s cílem obohatit se na soudních sporech.

"Rozhodnutí Městského soudu v Praze nelze vnímat jako precedentní, protože již existuje jiný rozsudek, který ve stejném případě rozhodl opačně, tj. ve prospěch platnosti smlouvy investičního životního pojištění. Smlouvy tohoto druhu pojišťovny považují za platné. Důkazem je to, že každým dnem vyplácejí pojistná plnění," uvedl výkonný ředitel asociace Jan Matoušek.

"Městský soud v Praze vyslal velmi jasný signál o tom, že mimo 760.000 aktivních smluv Flexi PČS jsou v podobných problémech i další pojistné smlouvy životního pojištění uzavírané v minulosti tuzemskými pojišťovnami," uvedl ve středu Jiří Chvojka, který poškozené klienty mediálně zastupuje. 

"Na základě našich zkušeností, které s podobnými kauzami máme, musím varovat před paušalizací celé situace. Mechanické přebírání právních závěrů, které mnohdy platí pouze pro specifické skutkové okolnosti každého jednotlivého případu, nelze bez dalšího vztahovat na každou smlouvu o investičním životním pojištění, byť se mohou na první pohled jevit identicky," upozornil ale Luděk Chvosta z advokátní kanceláře White & Case.

Podobně se vyjádřila i Eva Nováková z advokátní kanceláře JŠK. Rozsudek, který dovodil neplatnost smlouvy na investiční životní pojištění PČS, podle ní zatím nezakládá trend rozhodování soudů v obdobných případech. 

Mluvčí PČS Jana Náchodská připomněla, že pojišťovna má i opačný rozsudek soudu, který naopak platnost smluv Flexi životního pojištění potvrzuje. Soud v něm mj. poukazuje na to, že klient po celou dobu trvání smluvního vztahu platil pojistné a pojišťovna mu po celou dobu poskytovala kvalitní pojistnou ochranu. Argument o neplatnosti smlouvy, se kterým klient přišel až po ukončení pojistné smlouvy, označil soud za účelový. To jasně ukazuje, že rozsudky se vztahují vždy jen na jednu konkrétní souzenou věc, podotkla.