Banky budou odvádět více do "rezerv na horší časy", nařídila ČNB

Rozhodnutí je platné od 1. července 2019. "Toto opatření je motivováno rostoucí zranitelností bank vůči zhoršení ekonomické situace a potřebou, aby vytvářely rezervy pro horší časy," uvedla ČNB.

Guvernér Jiří Rusnok řekl, že v případě pokračování rychlého růstu úvěrů, zvyšování rizik spojených s financováním nákupu nemovitostí a nárůstu zranitelnosti bankovního sektoru je banka připravena sazbu dále zvyšovat. "Naopak v případě obratu v hospodářském a finančním cyklu a při rostoucím napětí na finančních trzích je ČNB připravena rezervu neprodleně snížit nebo zcela rozpustit," uvedl.

"Zvýšení proticyklické kapitálové rezervy nemůže být až tak velkým překvapením. ČNB již delší dobu signalizovala, že není spokojena s úvěrovou dynamikou v bankovním sektoru, zejména ve financování hypoték," uvedl výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek. I když kapitálová situace bank je nyní komfortní, toto opatření může podle něj vést k ochlazení úvěrové aktivity, respektive ke snížení jejího růstu v jako celku při nejednotné míře dopadu na jednotlivé banky.

ČNB tuto sazbu využila poprvé na konci roku 2015, kdy ji s platností od 1. ledna 2017 stanovila na 0,5 procenta. V květnu 2017 pak rozhodla o zvýšení sazby na jedno procento, a to od 1. července 2018. Naposledy se sazba změnila 6. prosince 2017, kdy ji bankovní rada zvýšila na 1,25 procenta s platností od 1. ledna 2019.

Nenulovou sazbu rezervy stanovilo již osm evropských zemí, z toho v pěti je nenulová sazba účinná. Jde o Švédsko, Norsko, Island, Česko a Slovensko. Pět zemí včetně ČR ohlásilo její zvýšení.

Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů.