Ekonomický boom ČR je u konce? Ministerstvo zhoršilo prognózu

Výkon ekonomiky by přitom měla podle MF táhnout spotřeba domácností, a to díky růstu mezd a nízké nezaměstnanosti. Investice by měly být podpořeny nejen penězi z fondů EU, ale i například potřebou firem inovovat technologické vybavení právě kvůli nedostatku lidí na trhu práce.

Průměrnou míru inflace letos MF očekává 2,2 procenta. V dubnu úřad počítal s 2,1 procenta. Loni byla průměrná inflace 2,5 procenta. Inflací nad dvěma procenty MF očekává i v roce 2019, a to 2,3 procenta.

MF počítá proti dubnové prognóze s pomalejším posilováním kurzu koruny vůči euru. Letos by měl být v průměru 25,6 Kč/EUR a příští rok 25,2 Kč/EUR. V dubnu přitom počítalo ministerstvo pro příští rok s posílením koruny až pod 25 korun za euro.

Růst ekonomiky se podle MF příznivě promítá do vývoje veřejných financí. Loni skončily veřejné finance v přebytku 1,6 procenta HDP a letos MF nadále očekává v prognóze přebytek 1,5 procenta HDP. "Nárůst spotřeby vládních institucí by měl být kompenzován vyššími daňovými příjmy včetně příspěvků na sociální zabezpečení," uvedl úřad.

Ačkoliv Česká republika obchoduje převážně s ostatními státy Evropské unie, vzhledem ke značnému zapojení české ekonomiky do mezinárodních řetězců může být dopad zvyšování dovozních cel významný. "V této souvislosti nelze opomenout ani dopady případného odložení investičních rozhodnutí z důvodu vysoké nejistoty či možný přesun výroby do jiných zemí. Prostřednictvím zahraničního obchodu bude mít na českou ekonomiku vliv také podoba budoucího uspořádání vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií v oblasti volného pohybu zboží a služeb," upozorňuje MF na svém webu.

Dále by českou ekonomiku mohla ovlivnit případná eskalace problémů italského bankovního sektoru. Pokud jde o vnitřní rizika, to nejvýznamnější představuje nedostatek zaměstnanců s vhodnou kvalifikací, který firmy vnímají jako hlavní bariéru pro zvyšování své produkce. Nerovnováhy na trhu práce vytvářejí v krátkodobém horizontu silný tlak na růst mezd, který má za následek zvyšování jednotkových nákladů práce.V neposlední řadě nezanedbatelné riziko představuje také pokračování rychlého růstu úvěrů na bydlení a cen nemovitostí.

"Česká ekonomika má s největší pravděpodobností svůj vrchol v tomto hospodářském cyklu už za sebou. Vláda by proto měla být nyní maximálně zdrženlivá při navyšování mandatorních výdajů, aby se nemusela v horších časech příliš zadlužovat a zbylo jí i na podporu ekonomiky prostřednictvím investic," uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Dodala, že červencová predikce MF je první predikcí, kterou z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění posoudí Výbor pro rozpočtové prognózy. "Jednání desetičlenného týmu ekonomů, jemuž předsedá hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, je naplánováno na středu 8. srpna, a bude se řídit Jednacím řádem, který dnes schválila vláda," uvedl mluvčí rady Janis Aliapulios.