Důchodová reforma? Ideální pro lidi s vyššími příjmy!

Součástí reformy má být i spoření do soukromých penzijních fondů. To se však podle výpočtů Aktuálně.cz, které má k dispozici podklady k reformě, vyplatí především těm, kteří více vydělávají. Naopak lidé, kteří mají podprůměrné platy, budou spořením v soukromých fondech tratit.Politici se na čtvrtečním jednání ekonomických ministrů shodli, že fondy by díky investování vydělaly 4 až 5 procent ročně. Od toho je nutné odečíst inflaci, která by měla být do tří procent. Další 2 procenta z celkového kapitálu fondy potřebují na svůj provoz.Z předpokládaných čísel tedy vychází, že spořitel z fondu posléze dostane zhruba tolik, kolik do něho uložil. Takzvaný opt-out, neboli převod části pojistného do soukromých fondů, se tedy vyplatí lidem, kteří vydělávají více a ve státním systému tratí.„Pro zaměstnance s průměrným platem bude opt-out příjmově neutrální,“ řekl pro Aktuálně.cz expert Věcí veřejných Pavel Rusý.Vláda však zatím přesně neví, komu se přechod k soukromému spoření vyplatí a komu ne. Zdá se však, že člověk, který se ve svých 35 letech rozhodne dávat část peněz do soukromého fondu, bude předpokládat, že jeho mzda bude v příštích třech desetiletích nadprůměrná.Je potřeba 60 miliardVládní experti se také shodli, že bude třeba maximálně 60 miliard korun, aby reforma začala bezproblémově fungovat. Stát tyto peníze získá zvýšením sazby DPH z dnešních deseti procent na dvacet. Ovšem za předpokladu, že lidé nezačnou šetřit nebo nakupovat levněji.Vláda předpokládá, že k soukromým fondům přejde asi 60 procent občanů. Tím stát přijde o 20 miliard korun. O dalších 20 miliard přijde v důsledku snižování odvodů pojistného za zaměstnance, které za ně platí podnik. A na tutéž sumu mohou vyjít náklady na reformu.Co s živnostníky?Zatím však není úplně jasno. Premiér Petr Nečas (ODS) přiznal, že se vláda ještě nedohodla na pěti až deseti procentech reformy. Otazník tak zůstává viset například nad živnostníky a rodiči s více dětmi.Živnostníci v současnosti odvádějí stejný procentuální podíl jako běžní zaměstnanci, ale základ pro sociální pojištění dělí dvěma. Ve finále tak průměrně odvádějí pouze třetinu toho, co zaměstnanci. A vláda zatím neví, jak budou jejich sociální odvody vypadat v budoucnu.Problém vyvstává i u rodin s více dětmi. Věci veřejné prosazují, aby rodiče s více potomky dostávali vyšší důchody než ti s méně dětmi. Odůvodňují to tím, že pokud dojde ke zvýšení DPH, nejvíce se zvednou náklady právě těmto rodinám. A stát by jim to měl nějak vynahradit.