Životnost Dukovan by se mohla prodloužit o 10 let, myslí si Babiš

Životnost jaderné elektrárny Dukovany by se mohla prodloužit o deset let. Náklady by byly 20 miliard korun, nový jaderný blok by stál zhruba 200 miliard. Řekl to dnes premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem na Slovensko na oslavy vzniku Československa. Nový jaderný blok by měl vzniknout právě v elektrárně Dukovany, jejíž životnost by měla podle dosavadních předpokladů skončit kolem roku 2035. Babiš v pondělí uvedl, že jednou z možností je odklad rozhodnutí o výstavbě reaktoru.

Zástupci státu jednají se společností ČEZ, zopakoval předseda vlády. "Na posledním jednání jsme probrali možnost prodloužení životnosti Dukovan o deset let," řekl Babiš. Česko chce podle něj zvyšovat podíl jádra ve výrobě elektřiny, je ale třeba zvažovat všechny alternativy. "Otázka je, jakým způsobem se vyvine Evropa," uvedl. Připomněl také zpoždění ve výstavbě jaderných bloků na Slovensku a ve Finsku.

Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž dnes sdělil, že firma aktuálně předpokládá, že dukovanská elektrárna zůstane v provozu následujících 20 let. "Tedy zhruba za rok 2035, tak jak byly jednotlivé bloky u v letech 1985 až 1987 postupně uváděny do provozu. Dovedeme si představit i další prodloužení provozu, nicméně tento dlouhodobý provoz je třeba posuzovat nejen z technického hlediska, ale i z hlediska budoucích regulatorních a ekonomických podmínek," uvedl Kříž

"Objem investic je průběžně sledován prostřednictvím technicko-ekonomických studií, které průběžně hodnotí nejen ceny klíčových potenciálně nahrazovaných komponent, ale také další ekonomické vlivy a úpravy dle momentálně platné mezinárodní i národní legislativy," dodal.

ČEZ, ve kterém stát drží zhruba 70 procent, provozuje vedle Dukovan jadernou elektrárnu v Temelíně. Obě se na celkové spotřebě elektřiny v Česku podílejí ze 38 procent. ČEZ se brání investici do nových jaderných bloků bez určité formy státní podpory. Minoritní akcionáři firmy se navíc bojí, že pokud by výstavbu nového bloku platil ČEZ, poškodil by je pokles ceny akcií firmy.

Vláda může odložit rozhodnutí, zda bude nutit ČEZ do nevýnosné výstavby nových reaktorů, řekla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) v pondělním rozhovoru s agenturou Bloomberg. O výstavbě nových jaderných bloků se podle ní nemůže rozhodovat pod tlakem dodavatelů či jiných subjektů. Ministerstvo financí analyzuje rizika potenciálních soudních sporů, dodala.

Dukovanský blok číslo jedna slouží od roku 1985 a poslední čtvrtý blok Dukovan od roku 1987. S odstavením bloků se v současné době počítá zhruba v letech 2035 až 2037, tedy po 50 letech. Babiš už dřív řekl, že ČEZ si může dovolit postavit v Dukovanech nejméně jeden další blok.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová nedávno uvedla, že nejlepší reference ze zájemců má KHNP, protože v poslední době včas a za domluvené peníze předala ke spuštění jaderný blok ve Spojených arabských emirátech.

Související

Vláda ČR

Fialova vláda se ještě zabývala vojenskou pomocí Ukrajině. Řešily se i Dukovany

Zhruba 12 miliard korun chce Česko vynaložit v následujících letech na řešení dopadů, které s sebou přináší projekt dostavby dvou jaderných bloků v Dukovanech. Akční plán s 35 konkrétními opatřeními schválila vláda na středečním zasedání. Kabinet se zabýval také souhrnem dosavadní vojenské pomoci Ukrajině a vyhlásil výběrové řízení na nového předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Armáda, ilustrační fotografie.

Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda

Vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů Ministerstva vnitra si od července finančně polepší. Na další navýšení příjmů se pak mohou těšit od Nového roku. Na modelu, jak zvýšit atraktivitu služby, se vláda shodla na středečním jednání. Kabinet se zabýval také stavem příprav dopravní infrastruktury potřebné k hladkému průběhu dostavby jaderné elektrárny Dukovany.

Více souvisejících

Jaderná elektrárna Dukovany Andrej Babiš Energetika ČEZ Ekonomika

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

včera

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

včera

včera

Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy

Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy