Životnost jaderné elektrárny Dukovany by se mohla prodloužit o deset let. Náklady by byly 20 miliard korun, nový jaderný blok by stál zhruba 200 miliard. Řekl to dnes premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem na Slovensko na oslavy vzniku Československa. Nový jaderný blok by měl vzniknout právě v elektrárně Dukovany, jejíž životnost by měla podle dosavadních předpokladů skončit kolem roku 2035. Babiš v pondělí uvedl, že jednou z možností je odklad rozhodnutí o výstavbě reaktoru.
Zástupci státu jednají se společností ČEZ, zopakoval předseda vlády. "Na posledním jednání jsme probrali možnost prodloužení životnosti Dukovan o deset let," řekl Babiš. Česko chce podle něj zvyšovat podíl jádra ve výrobě elektřiny, je ale třeba zvažovat všechny alternativy. "Otázka je, jakým způsobem se vyvine Evropa," uvedl. Připomněl také zpoždění ve výstavbě jaderných bloků na Slovensku a ve Finsku.
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž dnes sdělil, že firma aktuálně předpokládá, že dukovanská elektrárna zůstane v provozu následujících 20 let. "Tedy zhruba za rok 2035, tak jak byly jednotlivé bloky u v letech 1985 až 1987 postupně uváděny do provozu. Dovedeme si představit i další prodloužení provozu, nicméně tento dlouhodobý provoz je třeba posuzovat nejen z technického hlediska, ale i z hlediska budoucích regulatorních a ekonomických podmínek," uvedl Kříž
"Objem investic je průběžně sledován prostřednictvím technicko-ekonomických studií, které průběžně hodnotí nejen ceny klíčových potenciálně nahrazovaných komponent, ale také další ekonomické vlivy a úpravy dle momentálně platné mezinárodní i národní legislativy," dodal.
ČEZ, ve kterém stát drží zhruba 70 procent, provozuje vedle Dukovan jadernou elektrárnu v Temelíně. Obě se na celkové spotřebě elektřiny v Česku podílejí ze 38 procent. ČEZ se brání investici do nových jaderných bloků bez určité formy státní podpory. Minoritní akcionáři firmy se navíc bojí, že pokud by výstavbu nového bloku platil ČEZ, poškodil by je pokles ceny akcií firmy.
Vláda může odložit rozhodnutí, zda bude nutit ČEZ do nevýnosné výstavby nových reaktorů, řekla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) v pondělním rozhovoru s agenturou Bloomberg. O výstavbě nových jaderných bloků se podle ní nemůže rozhodovat pod tlakem dodavatelů či jiných subjektů. Ministerstvo financí analyzuje rizika potenciálních soudních sporů, dodala.
Dukovanský blok číslo jedna slouží od roku 1985 a poslední čtvrtý blok Dukovan od roku 1987. S odstavením bloků se v současné době počítá zhruba v letech 2035 až 2037, tedy po 50 letech. Babiš už dřív řekl, že ČEZ si může dovolit postavit v Dukovanech nejméně jeden další blok.
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová nedávno uvedla, že nejlepší reference ze zájemců má KHNP, protože v poslední době včas a za domluvené peníze předala ke spuštění jaderný blok ve Spojených arabských emirátech.
Související
Fialova vláda se ještě zabývala vojenskou pomocí Ukrajině. Řešily se i Dukovany
Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda
Jaderná elektrárna Dukovany , Andrej Babiš , Energetika , ČEZ , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Nebezpečně vyhlížející požár na Letné. Plameny ohrožují domy
před 1 hodinou
CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu
před 1 hodinou
Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí
před 2 hodinami
USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán
před 3 hodinami
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
před 4 hodinami
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
před 5 hodinami
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
před 5 hodinami
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
před 6 hodinami
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
před 8 hodinami
Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se
včera
„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv
včera
Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu
včera
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
včera
CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk
včera
Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi
včera
Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny
včera
Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci
včera
Vláda odmítla opatření k rostoucím cenám paliv kvůli válce v Íránu. Zabýváme se jen situací doma, prohlásil Babiš
včera
NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka
včera
Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování
Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.
Zdroj: Libor Novák