Kolik peněz posílají cizinci z ČR domů? Částka strmě vzrostla

ČTK

ČTK

30. prosince 2018 14:29

Ilustrační foto
Ilustrační foto Foto: Lenka Opálková / INCORP images

Zahraniční pracovníci poslali v loňském roce z Česka domů 47,6 miliardy korun, což bylo o 7,1 miliardy více než o rok dřív. Téměř třetina peněz putovala na Ukrajinu, deset miliard směřovalo na Slovensko. Rostl i objem peněz posílaných domů Čechy pracujícími v cizině. Loni poslali 83,8 miliardy korun, tedy meziročně o devět procent víc. Šlo především o peníze z Německa, ale také z Rakouska a Británie. Vyplývá to z údajů, které Český statistický úřad zveřejnil v časopise Statistika&My.

Většina takzvaných remitencí, což jsou peníze zasílané migranty ze země zaměstnání domů, šla loni z Česka do zemí mimo Evropskou unii. Na čele pomyslného žebříčku je Ukrajina, kam loni z Česka putovalo 15,2 miliardy korun. Významným příjemcem z Česka bylo také Rusko (2,7 miliardy korun) a Vietnam (2,2 miliardy korun). Ze zemí EU bylo největším příjemcem peněz Slovensko, kam loni směřovalo 10,7 miliardy korun, mezi příjemci figuruje i Polsko s 1,2 miliardy korun nebo Německo s 1,1 miliardy korun.

Opačným směrem, tedy ze zahraničí do Česka, přiteklo devět desetin peněz ze zemí Evropské unie. Češi posílali peníze domů především z Německa, odkud loni přišlo 38,7 miliardy korun. Z Rakouska bylo loni posláno 14 miliard korun. Oblíbeným cílem českých pracovníků byla také Británie, odkud loni přiteklo 7,4 miliardy korun. Z Irska přišlo 3,5 miliardy, ze Švýcarska 2,9 miliardy a třeba z USA 1,9 miliardy korun. Z Austrálie loni pracující Češi poslali 1,1 miliardy korun.

Objem peněz plynoucích z Česka do ciziny kopíruje hospodářský cyklus země. První pokles nastal v roce 2009, kdy byla domácí ekonomika zasažena recesí. Další recese nastala v letech 2012 a 2013. Naopak objem peněz přitékajících do Česka roste dlouhodobě a je domácí recesí spíše poháněn. Například v letech 2012 a 2013 přiliv zrychlil.

Zatímco do roku 2010 více peněz posílali zahraniční pracovníci z Česka do ciziny, od roku 2011 začaly peníze přicházející ze zahraničí do Česka nabývat na významu. Do loňského roku se pak jejich objem více než zdvojnásobil.

Remitence v Česku tvoří 1,7 procenta hrubého domácího produktu. Podle statistiků jde o poměrně malý vliv, který ale dlouhodobě roste. Třeba na Ukrajině remitence tvoří 10,9 procenta HDP. Podle údajů Světové banky mají remitence nejvyšší podíl na HDP na souostroví Tonga (34,2 procenta HDP), z evropských zemí je nejvýš Moldávie s podílem 20,2 procenta na HDP.

Objem peněz, které zahraniční pracovníci posílají domů, se zvyšuje s rostoucím počtem pracujících cizinců. V Česku loni žilo 648,400 cizinců a jejich počet od roku 2014 rostl výrazně zrychlujícím se tempem. Čechů působících v zahraničí přibývá od roku 2013, loni jich bylo 466.900, uvádějí statistici.

4. července 2025 16:19

Rozsáhlý blackout zasáhl český průmysl. Problémy hlásily automobilky i operátoři

Související

Vláda ČR

Běloruska a rozvědčík míří na sankční seznam. Armáda pomůže v boji se slintavkou a kulhavkou

Vláda ve středu rozhodla o nasazení armády na pomoc Státní veterinární správě s opatřeními, která se zavedla na hranicích se Slovenskem a Rakouskem proti zavlečení slintavky a kulhavky a schválila další rozšíření vnitrostátního sankčního seznamu osob a firem podporujících nepřátelskou cizí moc. Podpořila rovněž poslanecký návrh novely zákonů o azylu a o pobytu cizinců na území České republiky, který přichází s řadou opatření proti nelegálním migrantům.

Více souvisejících

Cizinci ,  Ekonomika ,  Česká republika

Aktuálně se děje

před 32 minutami

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

před 1 hodinou

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

před 3 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

před 3 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

před 4 hodinami

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 5 hodinami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 6 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 6 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 6 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 10 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

Manželka ředitele Lufthansy měla na dovolené na Sicílii zabít ženu

Vivian Spohr, manželka generálního ředitele Lufthansy Carstena Spohra, je vyšetřována kvůli zabití z nedbalosti po smrtelné dopravní nehodě na italském ostrově Sardinie. Měla údajně srazit a zabít 24letou ženu na přechodu během své dovolené na Sicílii.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy