Na sociální podnikání by mohl být zvýhodněný úvěr i dotace, navrhuje vláda

"Činnost sociálních podniků bude přispívat ke kultivaci podnikatelského prostředí, protože sociální podniky budou povinny ve zvýšené míře jednat v souladu s dobrými mravy a jejich účelem bude dosahovat společenského prospěchu," uvedli v podkladech pro vládu autoři. Integrační podniky mají rozšířit nabídku práce pro lidi, kteří místo hledají obtížně.

Zákon o sociálním podnikání slíbila už v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců premiéra Bohuslava Sobotky. Norma měla původně platit od roku 2017. Tým tehdejšího ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) návrh sice připravil, shoda na něm ale nebyla. Zákon se tak do voleb nepodařilo předložit, projednat a prosadit.

Podle návrhu by měl sociální podnik zisk využít ke svému dalšímu rozvoji či k naplňování prospěšného cíle. Ohled by měl brát na životní prostředí. Integrační sociální podnik by měl navíc mít aspoň 30 procent zaměstnanců znevýhodněných. Mezi ně chystaný zákon řadí postižené, víc než rok nezaměstnané, starší pracovníky, lidi bez vzdělání či s trestním záznamem, příjemce dávek i rodiče malých dětí. Sociální firmy budou moci zřizovat také města a obce. Práci by mohly dát třeba obyvatelům ghett.

Na sociální podnikání je nyní možné získat dotace z EU. Podle podkladů k zákonu dvě pětiny firem uvedly, že po ukončení čerpání evropských peněz musely činnost ukončit. Řada zbývajících podniků se pak změnila a zavedla chráněná místa pro postižené. Na jejich zaměstnávání stát poskytuje příspěvky. Zaměstnavatelé uvádějí, že bez podpory je sociální podnik těžko udržitelný.

Podle návrhu zákona by dotace měly tvořit nejvýš 70 procent příjmů sociální firmy. Českomoravská záruční a rozvojová banka by měla poskytovat zvýhodněné úvěry a záruky. Vyplácet by se měly příspěvky na investice, pracovní místa či provozní náklady. Integrační podniky by mohly získat vyhrazené veřejné zakázky. Ty byly dosud jen pro firmy s aspoň polovinou postižených pracovníků. Zákon by měl také zabránit vyplácení dvojí podpory. Pokud už firma získala peníze například na chráněná místa pro handicapované, nemůže příspěvky dostávat i jako sociální podnik.

Sociální podniky by měly mít povinně webové stránky. Každý rok by měly také připravovat zprávu o své činnosti. V integračním podniku by se pracovníci měli s poradenstvím a psychosociální pomocí chystat na běžné zaměstnání.

Vzniknout by měla nová vládní rada pro rozvoj sociální ekonomiky. Status sociálního podniku by mělo přiznávat ministerstvo práce, vést by mělo i registr. Autoři zákona poukazují i na možná korupční rizika a snahy ovlivňovat úředníky, kteří budou o sociálních podnicích a podpoře rozhodovat.

Kvůli agendě by mělo vzniknout deset nových míst. Vyjít by to mělo na 8,75 milionu Kč. Vybudování registru by mělo stát 3,4 milionu a jeho roční provoz 680.000 korun. Zajištění činnosti vládní rady by přišlo na 100.000 korun. Fungovat by měly i odvolací komise. Výdaje na jednoho jejich člena by ročně činily asi 288.000 korun. Nezaměstnaný stojí stát pak ročně kolem 207.000 korun, a to na dávkách a nezaplacených daních. Autoři podotýkají, že při zaměstnání těch, kteří jsou dlouhodobě bez práce, přínos převáží.