Brexit bez dohody srazí růst ekonomiky ČR pod dvě procenta, odhaduje MF

Česká ekonomika by v případě odchodu Velké Británie z EU bez dohody v letošním roce stoupla o méně než dvě procenta. Brexit bez dohody by totiž snížil výkon ekonomiky o 0,6 až 0,8 procentního bodu, vyplývá z výpočtů ministerstva financí v nové makroekonomikcé prognóze. V základním scénáři, který počítá s odchodem Velké Británie z EU s dohodou, odhaduje MF letošní růst ekonomiky na 2,5 procenta.

"Snížení tempa růstu HDP ČR by bylo spíše jednorázovou a dočasnou záležitostí. Ve středním horizontu by návratu růstové dynamiky hospodářství pomáhalo přizpůsobení měnového kurzu a přesun poptávky z importu k domácí produkci. V dlouhém horizontu by však na nabídkové straně ekonomiky mohly zůstat ztráty plynoucí z vyšší uzavřenosti ekonomiky," uvádí dokument MF. Zároveň by podle úřadu významnou roli sehrála schopnost firem z ČR a zbytku EU navázat nové obchodní vztahy.

Výpočty MF vycházejí z konzervativních odhadů, podle kterých by růst ekonomiky Velké Británie v případě brexitu bez dohody zpomalil letos o pět procentních bodů, což by představovalo celkový pokles britské ekonomiky téměř o čtyři procenta. "V případě výrazného poklesu britské ekonomiky by propad růstu českého HDP mohl přesáhnout jeden procentní bod," uvedlo MF.

Dále upozornilo, že brexit bez dohody by mohl mít také dopad na rozpočet EU 2014 až 2020 v podobě poklesu příjmů. "Vzhledem k problematickému zásahu do již probíhající finanční perspektivy je možné očekávat, že by případný výpadek příjmů v rozpočtu EU byl minimálně z části nahrazen zvýšením příspěvků jednotlivých států EU27. To by pro ČR mohlo znamenat zvýšení příspěvku až o tři miliardy korun ročně," uvedl úřad.

Při výpočtech analytici MF mimo jiné vycházeli z toho, že při brexitu bez dohody by byla na vzájemný obchod uvalena cla. "Efektivní celní sazba na vývoz zboží do Spojeného království by pro ČR činila 3,24 procenta a pro eurozónu 4,90 procenta. Zboží vyvážené ze Spojeného království do EU by bylo zatíženo efektivní celní sazbou ve výši 4,45 procenta," uvedlo MF. Úřad upozornil, že sazby jsou pro jednotlivé komodity stejné a rozdíly v sazbách vyplývají z odlišné struktury zahraničního obchodu.

Dohodu o odchodu Velké Británie z EU odmítla britská dolní sněmovna. Britská vláda chce nyní zpracovat návrhy řešení sporu kolem režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem po brexitu a pak je předloží Evropské unii. Z Bruselu ale opakovaně zaznívá, že unie dojednanou dohodu znovu otevírat nebude. Zejména Irsko dává najevo, že alternativy k tzv. irské pojistce neexistují. Británie má evropský blok opustit 29. března.

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Ministerstvo financí Ekonomika Česká republika

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 5 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 8 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy