Průměrná mzda vzrostla na 33 840 korun, většina Čechů na ni nedosáhne

Průměrná mzda v Česku v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,9 procenta na 33.840 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 4,7 procenta. Za celý rok 2018 stoupla průměrná mzda meziročně o 8,1 procenta na 31.885 korun. Reálně to byl nárůst o 5,9 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad.

Čtvrtletní výsledek je horší, než očekávali analytici. Za poslední tři měsíce roku předpokládali proti předchozímu čtvrtletí mírné zpomalení růstu mezd pod osm procent. Reálné zvýšení odhadovali pod šesti procenty. Za celý loňský rok výsledek odpovídá očekávání, ekonomové předpovídali reálný nárůst průměrné mzdy zhruba o šest procent.

"Je to sice slabší výsledek, než se čekalo, ale stále jde o silné tempo. Utažený trh práce, zvyšování minimální mzdy a zvyšování platů ve veřejné sféře stále tlačí na růst mezd," řekl ČTK analytik Cyrrusu Michal Brožka.

V prvním čtvrtletí bude tempo růstu platů podle něj navyšováno vyššími mzdami ve státním sektoru, zejména učitelů. V souladu se zpomalováním ekonomického růstu ale očekává, že tempo růstu platů bude letos zvolna brzdit. "Pro rok 2019 čekáme tempo růstu mezd 6,7 procenta, což v reálném vyjádření odpovídá 4,4 procenta," odhadl.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, stoupl v loňském posledním čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 29.247 korun, uvedl ČSÚ. U mužů byl 31.910 korun, u žen 26.490 Kč. Čtyři z pěti zaměstnanců pobírali mzdu mezi 14.475 Kč a 54.320 Kč.

Průměrná mzda v Česku se nepřetržitě zvyšuje od začátku roku 2014. Podle analytiků je za tím dobrá kondice ekonomiky a tlak na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Dalším důvodem je zvyšování platů ve veřejné sféře. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhnou.

?„Loňský rok se z hlediska mezd vyznačoval silným růstem, ten však v poslední čtvrtině mírně oslabil. Ve 4. čtvrtletí vzrostly mzdy ve všech odvětvích alespoň o 5 %. Jedinou výjimkou byla těžba a dobývání, kde byl nárůst jen o 3,7 %," říká Dalibor Holý.https://t.co/jau1N4z3eR

— ČSÚ (@statistickyurad) 8. března 2019

Mezi obory pobírali ve čtvrtém čtvrtletí nejvíc pracovníci v informačních a komunikačních činnostech, jejich průměrná mzda byla 55.754 korun. Více než 50.000 korun měli už jen v peněžnictví a pojišťovnictví, kde byl průměr 53.323 Kč. Naopak nejméně si vydělali lidé v ubytování, stravování a pohostinství, v průměru 19.206 korun, následovaní pracovníky administrativních a podpůrných činností s průměrem 21.703 Kč.

Meziročně si nejvíce polepšili lidé v ubytovacích a stravovacích službách o osm procent a ve zdravotní a sociální péči o 7,9 procenta. Nejmenší nárůst o 3,7 procenta byl v těžbě a dobývání, o pět procent se průměrná mzda zvýšila v zemědělství, lesnictví a rybářství.

Související

Peníze, ilustrační fotografie.

Průměrná mzda loni vzrostla o tři tisíce korun. Reálně se však snížila

Průměrná mzda činila v loňském roce 43 341 korun, v meziročním srovnání byla o více než tři tisíce korun vyšší. Reálně se však snížila o téměř tři procenta kvůli zvýšení spotřebitelských cen. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla průměrná mzda o 6,3 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). 
CZK

Průměrná mzda se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila, ta reálná ale klesla

Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43.412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak páté čtvrtletí za sebou. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Více souvisejících

průměrná mzda mzdy / platy Český statistický úřad Ekonomika CZK

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy