Oteplování se projevuje i v peněženkách Čechů, každý rok zaplatíme miliardy

V České republice už několik let probíhá tichá krize vyvolaná rozmary počasí. Sucho tvrdě dopadá na zemědělce a každý rok působí škody v řádech miliard korun. Ty musí někdo uhradit, a stát v tomto případě zatím moc sdílný není. 

V roce 2017 způsobilo sucho vyvolané změnami klimatu škody za 7,7 miliardy korun. Zemědělci nakonec zažádali o kompenzace za 1,16 miliardy korun, ještě na konci loňského léta ale peníze neměli. A tehdy už vyčíslovali další ztráty.

Ty za loňský rok dosáhly podstatně vyšší částky, zhruba 12 miliard korun. Stát opět přislíbil pomoc, celou dlužnou částku ale nepokryje. Někdo ale škody zaplatit musí, a nejedná se přitom o problém pouze v Česku. Bojuje s ním celá Evropa, celý svět.

Na sanaci škod padnou miliard, Češi si připlatí

Podle odborníků z University of East Anglia se růst nákladů projeví například v extrémních cenách potravin, jen pivo zdraží o dvojnásobek. Stále teplejší období totiž mohou způsobit výrazné snížení výnosů ječmene na celém světě, což ovlivní výrobu piva a v konečném důsledku povede k dramatickému poklesu spotřeby piva a nárůstu jeho cen.

Pivo je přitom nejpopulárnější alkoholický nápoj na světě z hlediska spotřebovaného objemu a v posledních letech jeho produkce spotřebovala zhruba 17 % celosvětové výroby ječmene.

Výsledky studie ale naznačují, že během nejzávažnějších klimatických událostí by celosvětová spotřeba piva klesla o 16 %, tedy o 29 miliard litrů, což by se rovnalo celkové roční spotřebě piva v USA. Ceny piva by byly v průměru dvojnásobné. I při méně vážném průběhu oteplování by spotřeba piva klesla o 4 % a ceny vzrostly o 15 %.

Zjištění zveřejněná v magazínu Nature Plants naznačují, že celková spotřeba piva se v důsledku klimatických změn nejvíce snižuje v zemích, které v posledních letech spotřebovaly nejvíce piva. 

Podobně jako na ječmen ale bude mít oteplování vliv i na další plodiny. Více než polovina indické populace je totiž závislá na zemědělském sektoru. Desítky tisíc farmářů se tak v posledních několika dekádách oběsily nebo vypily pesticidy kvůli nesezónním suchům a dešťům.

V ohrožení se ocitnou také mnohé vinařské oblasti a řada jiných zdrojů obživy. Klimatické změny podle německých odborníků hrají v náš neprospěch. Výnos základní sklizně by se totiž mohl snížit až na polovinu. Vyplývá to ze studie, kterou vědci publikovali v magazínu Nature Communications.

Odborníci uvádí, že při teplotách nad 30 stupňů Celsia může dojít každodenně k pětiprocentním ztrátám výnosů na kukuřici a sóji. Do konce století se tak výnos pšenice, sóji a kukuřice může snížit až o 50 procent, pokud se planeta ještě více oteplí.

Stát bude muset najít peníze na sanaci škod a odškodňovat zemědělce. Problémy al nastanou i u dovážených potravin a výrobků. Cena importovaných produktů také stoupne, neboť se díky vedru zvednou výrobní náklady v zemích původu. Díky tomu tak cenová politika obchodů, kterou známe dnes, za pár let nemusí vůbec platit. A lidé po celém světě včetně Čechů si budou nuceni připlatit.

Ani zdaleka nejde jen o zemědělce

Změna klimatu přispívá ke zvýšení průměrné teploty Země. Od 80. let 19. století průměrná teplota stoupla o 1,2 stupně Celsia. V současné době se ale Země otepluje rychleji než kdy před tím a další nárůst teplot děsí nejen zemědělce, klimatology a meteorology, ale i ekonomy.

Za posledních 30 let vedra zabila více lidí než všechny ostatní přírodní katastrofy spojené s počasím. Tepelné vlny se na lidském zdraví podepisují hned několika způsoby, vyvolávají dehydrataci a ztrátu tělesné soli; komplikace spojené se srdcem u lidí se zdravotními problémy; selhání orgánů, k němuž dochází při vysokých teplotách ve chvíli, kdy se ve střevech vyplavují do těla toxiny a vytváří smrtící zánětlivou odezvu; a mnoho lidí se utopí, když se snaží ochladit v jezerech a řekách.

V Evropě tyto problémy zatím tak citelné nejsou, v Asii nebo na americkém kontinentu je ale situace kritická. Nejvíce ohroženi jsou lidí, kteří pracují venku nebo žijí v domech a bytech bez klimatizace. Ti poté nejčastěji končí v péči lékařů.

Agentura pro ochranu životního prostředí odhaduje, že vlny horka budou stát v roce 2100 jen Spojené státy 1,8 miliardy pracovních hodin. To je 170 miliard dolarů ztracených mezd. Do roku 2030 povedou podle Mezinárodní organizace práce vlny horka ke ztrátě produktivity práce ve výši 2 bilionů dolarů.

Ani prognózy na bližší obdob ale nejsou příznivé. Univerzální ekologický fond odhaduje, že vlny horka a další dopady změny klimatu budou stát Spojené státy do roku 2028 ročně 360 miliard dolarů. Většinu z toho budou stát náklady na lékařskou péči, a ty jsou už nyní horentní.

Evropské země tyto statistiky většinou neevidují, v roce 2016 ale činily náklady na zdravotní péči v USA 3,3 bilionu dolarů. To je 18 procent americké ekonomiky a podstatně více než v roce 1960, kdy náklady činily pouze 27,2 miliardy dolarů, což je jen 5 % hrubého domácího produktu. Od roku 2002 do roku 2009 činily náklady vynaložené na sanaci škod po vlnách veder 5,3 miliardy dolarů.

Je známo, že Spojené státy jsou o něco teplejší než Evropa, i v našich končinách ale lze očekávat, že náklady spojené s oteplováním porostou, a to nejen co se lékařské péče týče. Svou roli na tom sehraje i sucho a snižování vodních toků.