Vláda odmítla zrušit povinné přimíchávání biopaliv do benzinu

Později Toman doplnil, že alternativou naplňování evropského požadavku je dovoz například palmového oleje, kvůli němuž je ohrožena budoucnost orangutanů. Zdůraznil také, že vyplácená podpora v posledních letech klesla na 30 milionů ročně.

V připomínkovém řízení ministerstva poukázala na to, že zrušením povinnosti přimíchávání biosložek do paliv by Česko nesplnilo závazek EU, podle kterého musí používat deset procent energie z obnovitelných zdrojů v dopravě do roku 2020. Dodavatelé pohonných hmot tak musí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent do nafty.

Poslanci svůj návrh zdůvodnili tím, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů. Naopak se uvolňují z použitých hnojiv i ze zemědělské techniky. Navíc na jeden litr biosložky je potřeba až 2500 litrů vody.

Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert. Vlastníkem Agrofertu byl premiér Andrej Babiš (ANO), který akcie Agrofertu kvůli změně zákona o střetu zájmů převedl v roce 2017 do svěřenského fondu.

"Zrušení povinnosti přimíchávání biosložek do paliv v České republice by vedlo k negativním dopadům na podniky vyrábějící biopaliva a navazující zpracovatele vedlejších produktů," uvedl Svaz průmyslu a dopravy.

Vládní stanovisko k novele, pod níž jsou podepsáni také poslanci poslanci ODS, TOP 09, SPD a STAN, je doporučením pro Sněmovnu, která o předloze rozhodne.

Poslanec opoziční TOP 09 Vlastimil Válek dnešní rozhodnutí ministrů kritizoval. Kabinetu jsou podle něj zřejmě bližší zájmy Agrofertu, než ochrana životního prostředí. "Společnými silami opozice vyvíjíme tlak na vládu, aby se v budoucnu konečně zabývala i snižováním emisí a závislosti na fosilních palivech," dodal Válek.