Ekonomika ČR zpomaluje, odbory to nezajímá. Dál budou tlačit na růst mezd

Středula jako předák ČMKOS, která zastřešuje 30 svazů s asi 300.000 členů, pomalé přibližování českých výdělků těm západním kritizuje. Podle něj tak není ani při zpomalování ekonomiky důvod ke skromným požadavkům. "Po třiceti letech transformace by z ní teď něco měli mít lidé," uvedl Středula. Je přesvědčen o tom, že Česko by se mělo srovnávat se státy, na jejichž úroveň se chce dostat. Odboráři proto často staví české údaje vedle těch německých či rakouských.

Při vyjednávání o růstu výdělků odborům nahrává ekonomická konjunktura a nedostatek pracovních sil. Šéf ČMKOS je přesvědčen o tom, že bez odborářského tlaku by mzdy a platy v Česku byly výrazně nižší. "Kdybychom si chtěli udělat představu, jak by vypadala ČR bez odborů, tak by mzdy od roku 1990 rostly tak, že by dnes byly poloviční. Zaměstnavatelé chtějí dát dvě procenta a odbory požadují deset procent. Najde se kompromis. Za ty roky jsou to desítky procent," řekl Středula.

Přestaňte urážet podnikatele, vzkázal @VladimirDlouhy odborům. Hospodářská komora doporučuje minimální mzdu v příštím roce vůbec nezvyšovat: https://t.co/z1C43sOK8i pic.twitter.com/Mqb26QCixZ

Dodal, že v tlaku na zahraniční zaměstnavatele často českým odborářům pomáhají odboráři z mateřských zemí. "Firmy se tu chovají sice relativně korektně, českým zaměstnancům neplatí třeba ale ani minimální mzdu, kterou musejí vyplácet ve své zemi. Tady to může být vysoká mzda, doma ale musejí zaplatit násobek," uvedl předák. Poukázal na to, že podniky tu mívají vyšší zisk než ve starých státech EU. Česko si podle Středuly musí jasně určit, zda chce zůstat u nízkých mezd, nebo vyrábět špičkové produkty s vysokou přidanou hodnotou. "Nemůže to být ale založeno na tom, že český občan si ten produkt v životě nebude moci koupit," zdůraznil Středula.

Svou kampaň Konec levné práce ČMKOS utlumit neplánuje. Podle odboráře na kondici české ekonomiky může mít negativnější dopad strašení krizí než růst mezd a platů. Centrála chce tlačit také na uzákonění pětitýdenní dovolené a zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně bez krácení mzdy.

Odborářskou kampaní Konec levné práce se inspirovala Evropská odborová konfederace, která zastřešuje odbory z jednotlivých států a vyjednává s Evropskou komisí a dalšími institucemi. Na místopředsedu Středula teď kandiduje. Na evropské úrovni by chtěl prosazovat rychlejší zavedení stejné odměny za stejnou práci všude v unii. Zpočátku museli čeští odboráři západním kolegům vysvětlovat, že život v ČR o tolik levnější není, aby mzdy mohly být výrazně nižší.

Podle statistik české ceny odpovídaly zhruba 70 procentům průměrné unijní cenové hladiny, čistý výdělek ale asi dvěma pětinám průměrné částky v EU. Kupní síla byla ve srovnání s průměrem osmadvacítky zhruba poloviční.

"Musíte mít podporu všech odborových subjektů napříč Evropou. Není to tak, že si někdo řekne, že je v čele potřeba mít někoho z východní Evropy. A my podporu máme od Španělska po Litvu. Neprosazujeme jen východoevropské věci, ale celoevropské. Z mého pohledu patříme mezi top odborové centrály v Evropě," říká Středula. Podle něj ČMKOS udělala "obrovský skok do 21. století".

Mezi odboráři a odborářkami je nynější šéf centrály populární. Při loňské volbě předsedy konfederace dostal 98 procent hlasů. Zatím tvrdí, že do vysoké politiky jako jeho předchůdci ve funkci nemíří, protože v ní už za odbory je. Přiznává ale, že vážně zvažuje, že by kandidoval v příští prezidentské volbě.

"Umím si představit, že bych se o tuto funkci ucházel," řekl Středula. Konkrétnější být nechtěl. Pokud by ale svou kandidaturu v budoucnu ohlásil, do souboje by nejspíš šel s podpisy podporovatelů a ne v dresu politické strany či s podporou zákonodárců. Poukazuje totiž na to, že v minulé volbě se do druhého kola nedostali straničtí kandidáti, ale ti s desítkami tisíc podpisů.