Babiš k jaderným blokům v ČR: Ideálem jsou zdroje menšího výkonu

Optimálním řešením pro stavbu nových bloků v Česku by byly jaderné zdroje menšího výkonu. V projevu na dnešním Evropském jaderném fóru (ENEF) v Praze to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odborníci upozorňují na to, že ve světě se tato modulární zařízení teprve vyvíjejí, praktická zkušenost s jejich provozem téměř chybí. Babiš dnes uvedl, že je na Česku a Evropské unii, v jaké míře se budou na jejich rozvoji angažovat.

"Osobně bych se za tuto cestu velice přimlouval," řekl premiér. V souvislosti s možnou stavbou nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany se dosud převážně hovořilo o "tradičních" blocích s výkonem kolem 1000 megawattů (MW). Babiš dnes dále uvedl, že věří tomu, že se Česku podaří projekt rozšíření této elektrárny uskutečnit hladce, a to navzdory tomu, že všechny jaderné bloky, které se teď v Evropě staví, mají zpoždění.

Na tiskové konferenci, která se uskutečnila během fóra, premiér na dotaz ČTK uvedl, že myšlenka o malých reaktorech nemá žádnou souvislosti s plánovaným tendrem pro stavbu novému bloku v Dukovanech. Vyplývá podle něj z trendu nových technologií. Vládní zmocněnec pro výstavbu nových jaderných zdrojů v ČR Jaroslav Míl dříve uvedl, že dukovanský tendr by mohl být zahájen koncem roku 2020, případně v roce 2021, a měl by trvat nejdéle tři roky. "Myslím, že v čase vypsání tendru je celkem možné, že někteří výrobci už tyto technologie budou mít k dispozici," dodal dnes Babiš.

Podle loňských informací odborného serveru oEnergetice.cz jsou ve vývoji malých modulárních reaktorů (SMR) velmi aktivní USA, Kanada a Británie. "V těchto zemích probíhá předlicenční hodnocení, licencování některých typů, vláda pomocí půjček nebo grantů tyto projekty podporuje, ve výstavbě ovšem ještě žádný není," uvedl tehdy web.

Dodal, že podle databáze Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) je v provozu pouze jeden typ SMR. "Jedná se o indický těžkovodní reaktor s výkonem 220 MW s označením IPHWR-220. Jedná se o původně kanadský reaktor, který Indové v průběhu let vylepšili a úspěšně provozují 16 reaktorů této nebo odvozené konstrukce," dodal server.

Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Babiš loni v listopadu uvedl, že stavbu nového bloku Dukovan by měla zajistit dceřiná firma ČEZ. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, dodal.

Letos v únoru uvedl, že stát chce kvůli plánované stavbě nového jaderného bloku uzavřít s ČEZ smlouvu. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl v polovině března pro ČTK upřesnil, že stát letos uzavře v záležitosti s ČEZ smlouvy dvě. První - rámcová - by podle něj mohla být připravena k podpisu v létě, druhá - řešící první etapu přípravy stavby bloku včetně tendru - pak do konce roku.

Zkušenosti své země v jaderné energetice nabídl na dnešním fóru ostatním zemím slovenský premiér Peter Pellegrini. "Obzvlášť v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu," uvedl.

Premiéři @AndrejBabis a @PellegriniP_ se ráno sešli ve Strakově akademii ještě před Evropským jaderným fórem (#ENEF19). Jedná se již o 14. ročník a v jeho pořádání se střídají Česká republika a Slovensko. pic.twitter.com/d948tzxStc

— Úřad vlády ČR (@strakovka) 30. dubna 2019

Odmítl také kritiku rakouských protiatomových organizací ohledně bezpečnosti dostavovaných bloků v elektrárně Mochovce. "Budou splňovat nejvyšší bezpečnostní standardy. V této souvislosti chci vyjádřit znepokojení nad charakterem diskuse, která se vede v sousedním Rakousku," řekl. Debaty se podle něj vedou na úrovni neprokázaných informací a iracionálních faktů.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologové.

Související

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 
Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

Více souvisejících

Andrej Babiš jaderné elektrárny Jaderná elektrárna Dukovany Energetika Ekonomika Peter Pellegrini

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy