Změna na trhu s pivem: Točeného se poprvé vyvezlo z ČR nejvíc

V navyšování exportu vidí pivovary možnost růstu. Spotřeba v ČR, která byla loni 141 litrů na obyvatele, se již podle jejich zástupců příliš zvyšovat nebude. "Vyváží se více sudového piva a hlavně i tankového piva do zahraničí, a s tím se exportuje i naše pivní kultura," řekl předseda svazu František Šámal. Nárůst exportu je podle něj velmi progresivní, od roku 2011 vzrostl o 62 procent.

Loni byl rekordní vývoz do Ruska, meziročně tento trh vzrostl o 54 procent, čemuž přispěl zejména fotbalový šampionát. Pro ruské spotřebitele je podle agrární diplomatky Nikoly Hruškové velice důležitý design obalů, pro obchodníky je základním požadavkem relativně dlouhé datum spotřeby, v obchodech ho chtějí mít alespoň půl roku před expirací. To podle ní limituje menší pivovary, které vyrábějí nepasterované pivo. Možnost růstu exportu je například v Srbsku, Jižní Koreji nebo v Japonsku, kde je mateřská společnost vlastníka největších českých pivovarů Plzeňského Prazdroje Asahi.

Export se snaží podporovat i stát. Od roku 2015 se zvýšila částka na projekty ekonomické diplomacie v oblasti zemědělství z půl milionu na loňských deset milionů korun. Díky tomu jsme pomohli zprostředkovat nové zakázky českým pivovarům, výrobcům pivovarských technologií i zemědělským producentům, zejména ze sektoru chmele," uvedl náměstek ministra zemědělství pro zahraniční obchod Jiří Šír.

Tuzemské pivovary loni vyrobily rekordních 21,3 milionu hektolitrů piva, výstav tak meziročně vzrostl o 4,7 procenta. Po předloňském poklesu výroby se loni vrátily k růstu. Za zvýšením produkce stálo hlavně pivo určené na vývoz, u kterého se meziročně zvýšila výroba o 11,8 procenta. Tuzemská spotřeba piva se ale loni také zvýšila, a to o 2,9 procenta na 16,5 milionu hektolitrů.