Přibývá agentur práce. Dodržují zákoník práce?

Agentury byly v minulosti terčem kritiky kvůli nízkým mzdám a špatným pracovním podmínkám. V roce 2017 pravidla zpřísnila novela o zaměstnanosti. Zavedla pro agentury povinnou kauci 500.000 korun. Stanovila také, že agenturní pracovníci musejí mít stejné podmínky a odměnu jako kmenoví zaměstnanci. Agentury nemohou navíc zprostředkovávat dočasnou práci v určitých profesích.

Podle zprávy fungovalo na konci roku 2014 v Česku 1587 agentur. Jejich počet rostl a o dva roky později se dostal na 2011. Předloni po zpřísnění pravidel agentur ubylo, na konci roku jich bylo 1938. Koncem loňska jich působilo na českém trhu práce zase 2102.

Podle zprávy rostl každoročně i počet zahraničních zaměstnanců, které agentury dočasně přidělily do firem či podnikatelům. V roce 2015 jich bylo 76.074. Loni přes agentury pracovalo v Česku 165.439 lidí ze zahraničí, z nichž téměř 103.000 pocházelo ze zemí EU a přes 62.400 bylo ze států mimo osmadvacítku. "Proti roku 2017 došlo k poklesu počtu občanů EU o 7103 osob a navýšení počtu cizinců ze třetích zemí o 26.847," uvádí zpráva.

Česko má nejnižší nezaměstnanost v osmadvacítce. V červnu dosahovala 2,6 procenta. Volných míst je víc než lidí bez práce. Zaměstnavatelé žádají síly z ciziny.

Výsledky kontrol v posledních třech letech ukazují na častější zastřené zprostředkování zaměstnání. "V praxi se nejčastěji jedná o případy, kdy je řádné zaměstnání zastíráno uzavřeným obchodním vztahem," uvádí zpráva. Podle ní se tak dohoda o dočasném přidělení zaměstnance mezi agenturou a zájemcem o pracovní sílu nejčastěji nahrazuje smlouvou o dílo, o vzájemné spolupráci či smlouvou mandátní.

Inspektoři na "zastírané zprostředkování" přišli u agentur i obchodních společností. Některé měly zahraniční zástupce. Výjimečné nebylo to, že v minulosti agentura práci zprostředkovávat mohla a teď povolení už nemá, pracovní síly ale dál přidělovala právě "zastřenou formou". Podle zprávy bylo také často náročné vztahy na pracovišti mezi zprostředkovateli a firmami rozplést.

Na zastřené zprostředkování se loni zaměřilo 268 kontrol u 248 subjektů. Inspektoři zjistili 817 porušení předpisů. Přišli také na nelegální práci, a to u čtyř lidí z Česka, 49 z EU a 344 cizinců ze zemí mimo osmadvacítku, nejčastěji z Ukrajiny. Za přestupek zastřeného zprostředkování inspekce uložila loni 29 pokut za celkem 7,12 milionu.

Inspektoři se zaměřili ale i na to, zda agenturní pracovníci nemají horší podmínky a mzdy než kmenoví zaměstnanci. Kontrol bylo 648, tři pětiny z nich odhalily porušování pravidel. Inspektoráty uložily 116 pokut za celkem 9,58 milionu korun. Nejčastěji je daly za nedodržení srovnatelných pracovních a mzdových podmínek agenturních a kmenových zaměstnanců, za neuvedení odměny v dohodě či pokynu o přidělení pracovníka.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) začátkem letošního února uvedla, že její úřad zvažuje další regulaci agenturního zaměstnávání. Popsala tehdy, že by ředitelství úřadu práce mohlo získat nové pravomoci a víc by se zaměřilo na práci cizinců. Šéfka resortu tak reagovala na článek serveru německé stanice Deutsche Welle o špatných podmínkách zahraničních dělníků v jedné z továren holdingu Agrofert. Společnost Vodňanská drůbež z holdingu pak sdělila, že její čeští i zahraniční kmenoví a agenturní zaměstnanci pracují za stejných podmínek. Premiér Andrej Babiš (ANO), který Agrofert vložil do svěřenských fondů, označil článek za vymyšlený.