Vlastnické bydlení je nejméně dostupné v Praze

Naopak lidé na Ústecku by podle tohoto kritéria na vlastní byt či dům dosáhli nejsnáze. Míra zatížení domácností tržním nájemným je rovněž nejvyšší v Praze a nejnižší na Ústecku.

"Bylo by ovšem chybou, usuzovat pouze na základě těchto dat na to, že třeba na Ústecku jsou na tom lidé s bydlením lépe než v Jihomoravském kraji, kde je míra zatížení domácností tržním nájmem vyšší. V nejdražší Praze si totiž lidé díky snáze dostupné práci i vyšším výdělkům mohou dovolit platit za své bydlení více. To se pak spolu s širší nabídkou dostupných služeb odráží v tradičně vysokém zájmu o bydlení v této lokalitě," vysvětlil Martin Kupka, ředitel útvaru Investiční výzkum ČSOB.

Aktuální situace na trhu, kdy klesají ceny zejména nových nemovitostí a banky nabízejí nízké úrokové sazby, podporuje zvýšený zájem o vlastní bydlení, a to i navzdory tomu, že obecně náklady na bydlení v posledních pěti letech rostly výrazně rychleji než mzdy. "Zatímco průměrný roční nárůst průměrné mzdy v letech 2005 až 2009 představoval 6,4 procenta, náklady na bydlení ve vlastním domě rostly o 7,9 procenta a v nájemním bytě o 11,9 procenta," upřesnil Kupka.

Pokud jde o standard bydlení, ten je v Česku srovnatelný s ostatními vyspělými evropskými státy a v mnoha parametrech se pohybuje nad průměrem EU. "Zatímco například v bytech bez vany či sprchy žilo v Česku podle údajů Eurostatu v roce 2009 pouhých 0,5 procenta obyvatel, v Lotyšsku to bylo 18,2 procenta a v Rumunsku dokonce 41,2 procenta lidí," poznamenal Kupka z ČSOB.

"Bez splachovací toalety přímo v bytě pak u nás žije jen 0,7 procenta lidí (v Německu 1,2 procenta a v Portugalsku 2,4 procenta). Na nadměrnou vlhkost a děravou střechu si v Česku stěžuje 14,6 procenta obyvatel, tedy stejné procento jako ve Velké Británii a menší než na Islandu či v Lucembursku (17,4 procenta, respektive 17,5 procenta)," doplnil Kupka.