Sledování počítačů úředníků zvyšuje jejich efektivitu práce

"Tvrzení, že státní správa drží celkové procento zábavy na internetu během pracovní doby hodně vysoko, už není opodstatněné. Zaměstnanci v institucích státní správy a samosprávy už nemohou tak jako dříve zcela beztrestně podléhat všem lákadlům, která internet a sociální sítě poskytují. Jejich nadřízení si v rostoucí míře pořizují účinné nástroje, s nimiž mohou jejich mimopracovní činnost zjistit, zdokumentovat a na základě toho je postihovat," prohlásil Martin Hnízdil, AuditPro manažer společnosti truconneXion, která vyvíjí a prodává původní softwarový nástroj na monitorování pracovní činnosti zaměstnanců AuditPro. Z obchodních statistik společnosti truconneXion je podle Hnízdila zřejmé, že státní správa zareagovala s určitým, zhruba ročním zpožděním za komerčním sektorem. "V současné době lze ale mluvit o jednoznačném trendu. Poptávka ze strany institucí veřejného sektoru pozvolna roste od roku 2007, ale až v průběhu roku 2009 jsme zaznamenali strmý nárůst poptávky o 22 procent. Tento zájem o nástroje monitorování zaměstnanců trvá i v první polovině roku 2011," dodal Hnízdil. Hnacím motorem většího zájmu o monitorovací software je jednoznačně snaha úřadů ušetřit, což dokládá i příklad z Děčína. Tamní magistrát přistoupil k monitorování v době, kdy úřad optimalizoval počty úředníků. "V roce 2007 a počátkem roku 2008 jsme hledali nejrůznější možnosti monitorování práce zaměstnanců na počítačích a využili jsme jednorázové nabídky, která trvala jeden měsíc. Monitorováno bylo přibližně 170 osob, tedy zhruba 80 procent všech zaměstnanců úřadu. Vyhodnocení jsme provedli do jednoho měsíce po ukončení sledování a dále jsme ještě provedli podrobné analýzy u některých jednotlivců z důvodu, abychom někoho neoprávněně nepoškodili," řekl tajemník Magistrátu města Děčín Jaromír Zajíček. Monitoring zjistil, že zaměstnanci Magistrátu města Děčín plošně nevyužívají zhruba 15 procent své pracovní doby. "Nepříznivý výsledek jednoznačně vyvrátil námitky, že je počet úředníků poddimenzován, že úředníci nestíhají svou práci a že je nedostatečná zastupitelnost v případě nemoci a podobně," shrnul Jaromír Zajíček nejčastější výmluvy ze strany svých podřízených. Tajemník Zajíček následně po ověření výsledků a podrobné analýze svolal všechny zaměstnance a sdělil jim obecné výsledky. "Také jsem sdělil, že budu tolerovat určitou hranici času pro používání internetu, která se nedá přesně rozčlenit na pracovní a soukromé ´aktivity´. Tato hranice byla stanovena na základě dlouhodobých zkušeností z praxe v jiných zaměstnáních na deset minut denně," popsal Zajíček fázi nastolení jasných pravidel hry. V souvislosti s porušením pracovněprávních předpisů se děčínský magistrát rozhodl potrestat 56 zaměstnanců, většinou krácením pohyblivých složek mzdy. Prostředky vynaložené na jednoměsíční monitorování se úřadu vrátily téměř pětkrát. Výsledná mzdová úspora v daném roce umožnila děčínskému magistrátu zakoupit vlastní monitorovací software. "Monitorování teď provádíme sami, stejně tak i vyhodnocení. Už jsme od té doby monitorovali dvakrát, vždy po dobu přibližně dvou měsíců. Při druhém monitorování jsme přistihli zhruba dvacet zaměstnanců, při třetím šest. Cena softwaru se nám už zaplatila," popsal zkušenost s používáním bezpečnostního softwaru Zajíček a dodal, že monitoring zaměstnanců byl jedním z nástrojů postupného zefektivnění chodu úřadu, který postupně snížil stav zaměstnanců na stávajících 258 lidí. V roce 2003, kdy na děčínský magistrát Zajíček nastoupil, tam přitom pracovalo 372 zaměstnanců.