Vláda s ČEZem obešla občany! Chce další reaktory v Temelíně

Praha - Vláda dnes projednala první ze série analýz, kterými chce zmapovat možnosti výstavby nových jaderných bloků v Temelíně. Veřejnost nebyla přizvána, informuje Hnutí Duha.

Materiál připravený vládním zmocněncem po dostavbu Temelína Václav Bartuška se věnuje povolovacímu procesu z hlediska zákonů. Přestože je Česká republika vázána mezinárodními smlouvami, které zaručují ve vyspělých zemích běžnou účast veřejnosti při rozhodování o stavbách, kterými bude ovlivněno životní prostředí, dodnes je zcela neplní. Analýza naopak uvádí potřebu omezit právo dotčených občanů včetně vlastníků nemovitostí  a místních obcí se k chystaným stavbám vyjádřit, případně využít soudní ochranu svých práv.Ekologické organizace jsou přesvědčeny, že povolovací proces jakékoliv stavby může být efektivní, pokud úřady v jednotlivých fázích povolovacího procesu postupují podle zákonů a připomínky a námitky občanů a jejich sdružení řádně přezkoumají a věcně na ně reagují.  Ke stejnému závěru dochází i analýza Advokátní kanceláře Korbel, Tuháček, Šíp, Kadlec, s. r. o., která se vládním materiálem zabývá.  Veřejná kontrola jako klíčový nástroj boje proti korupci je u nás omezována. O energetické či vodní stavby parlament na jaře rozšířil skupinu „privilegovaných“ projektů, které – přestože patří mezi největší a neproblematičtější – budou mít nestandardně omezený prostor pro vyjádření orgánů veřejné správy i veřejnosti.  Vláda se chystá projednávat návrh novely stavebního zákona, který má vyloučit veřejnost ze všech stavebních řízení. Tyto kroky rozšiřují prostor pro korupci a předražování veřejných zakázek, přitom vůbec neřeší hlavní příčinu prodlužování přípravy staveb – příliš roztříštěný a komplikovaný systém povolování, chyby v rozhodování úřadů, absenci služebního zákona a pomalost soudních procesů.  Edvard Sequens ze sdružení Calla za koalici ekologických organizací řekl: „Na zmíněné vládní analýze se potvrzuje, že jaderné elektrárny potřebují řadu výjimek a negativně ovlivňují i úroveň demokracie a lidské svobody v zemích, kde jsou budovány. Je pro mne obtížné pochopit, že dvaadvacet let po revoluci mnozí stále intenzivně vzpomínají na doby direktivního socialismu, kdy občané mohli k rozhodování státních orgánů jen mlčet nebo byli mocensky postihováni. Že se do těch dob chtějí vracet i bývalí disidenti či studentští vůdci je více než smutné.“   Martin Sedlák z Hnutí DUHA sdělil: „Vláda dostává na stůl analýzu, která má ČEZu umést cestu k výstavbě dalších reaktorů. Zcela stranou zůstává fakt, že nové atomové zdroje domácí ekonomika nepotřebuje. Navíc by se vláda měla s ČEZ bavit o projektu až poté, co zavede plnou finanční odpovědnost provozovatele za případné škody. Podle současného atomového zákona by ČEZ platil jen zlomek škod. Umělé snížení odpovědnosti zákonem v podstatně znamená nepřímou dotaci a konkurenční výhodu na trhu s elektřinou pro výrobce z jaderných elektráren – společnost ČEZ. V jiných průmyslových oborech přitom výše odpovědnosti za škodu omezována není. Je to, jako kdybychom my na své auto měli povinné ručení za desetikorunu."  Petra Humlíčková ze Zeleného kruhu uvedla: „Analýza zcela správně zdůrazňuje jako zásadní problém roztříštěnost jednotlivých povolovacích řízení. Namísto, aby koncepčně řešila jejich zefektivnění, bez jakéhokoliv věcného odůvodnění navrhuje omezovat práva veřejnosti, která je zárukou kontroly zákonnosti práce úřadů. Jedná se proto o další z promarněných šancí k omezení plýtvání s veřejnými prostředky a korupce.“ Jan Rovenský z Greenpeace uvedl: „I v zemi s tak mizernou politickou kulturou, jako je Česko, by mělo vyvolat skandál, pokud vláda označí demokratické volby a předvolební kampaně v sousedních zemích za riziko (jako to činí na straně 4). Pokud takhle vypadá Nečasem před týdnem deklarovaná energetická spolupráce se sousedy, potěš nás pánbůh.“

Související

Andrej Babiš

Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý zúčastnil Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Na zahájení akce vystoupil s projevem a navštívil stánky českých i zahraničních firem. Odpoledne pak promluvil na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR, kde zdůraznil, že klíčem k růstu a prosperitě jsou cenově dostupné energie. 
Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

Více souvisejících

Energetika ,  hnutí duha

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

před 4 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 7 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 8 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 9 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 10 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 11 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 12 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 13 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 13 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 15 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy