Mzdy příští rok klesnou, tvrdí analytici

"Podle očekávání se průměrná mzda v české ekonomice ve třetím čtvrtletí zvýšila jen mírně a nijak se neodchýlila od vývoje v první polovině roku. Stejně jako v úvodu roku se reálně zvýšila mzda v podnikatelském sektoru, zatímco ve veřejném stále klesá s tím, jak se v této oblasti šetří. Na druhé straně je však vidět zrychlení mezd ve školství a zdravotnictví, kde se v průměru mzdy zvýšily – podobně jako například v průmyslu – meziročně o více než 700 korun. I díky tomu se ve třetím čtvrtletí se snížila mezera ve mzdách mezi soukromým a veřejným sektorem na pouhých 126 korun," okomentoval čísla ČSÚ analytik ČSOB Petr Dufek. Podle něj české mzdy stále drží primát ve středoevropském regionu. "Průměrná mzda totiž dosáhla téměř 990 eur, což je asi o pětinu vyšší než v Polsku, o čtvrtinu vyšší než na Slovensku a o více než třetinu vyšší než v Maďarsku. Na druhé straně průměrná mzda v ČR nedosahuje ani 30 procent německého průměru. V porovnání kupní síly si toho ´průměrný´ Čech za svou mzdu nekoupí ani polovinu toho, co ´průměrný´ Němec," poznamenal Dufek. Mzdový růst v ČR zůstává podle Dufka velmi umírněný a bude tomu tak i nadále. "Zhoršování vyhlídek ekonomiky povede k mzdové zdrženlivosti v podnikatelské sféře, takže nějaké větší navyšování mezd není pro další rok reálné. Veřejný sektor by měl rovněž zůstat mzdově obezřetný, a tak celkově se mzdy v ČR reálně v příštím roce propadnou," předpovídá Dufek s tím, že reálná mzda je virtuální číslo, na které nedosáhnou více než dvě třetiny zaměstnanců. „I když jen minimální, stále růst, průměrné mzdy je dokladem toho, že se v ekonomice najdou firmy, kterým se daří, či které si uvědomují, že určité pozice se vyplatí řádně ohodnotit. V následujícím roce však čekáme spíše stagnaci mezd. Přispěje k ní už nastupující ekonomické ochlazení. Z nominálních mezd nám také ukousne inflace, která bude podle očekávání v příštím roce vyšší než letos," odhaduje Andrew Krenek, ředitel v oddělení Poradenství při řízení lidských zdrojů PwC v ČR. Krenek neočekává ani výraznější tlaky na růst mezd ze strany zaměstnanců. "Pro většinu z nich bude prioritou udržet si zaměstnání. Tvrdá vyjednávání o růst mezd tak v následujících letech nejspíš nebudou plnit první stránky novin. Přesto by zaměstnavatelé neměli zapomínat, že klíčové pracovníky je potřeba motivovat, a to i finančně. Navzdory složité ekonomické situaci je tak stále třeba sledovat trendy odměňování na trhu práce, aby firmám klíčoví zaměstnanci neodcházeli," upozorňuje Krenek. Podle makroekonomického analytika GE Money Bank Petra Gapka je dobrou zprávou že růst mezd nebyl způsobený jako v roce 2009 propouštěním zaměstnanců s nižšími mzdami. "Nasvědčuje tomu celkový objem mezd, který se meziročně zvýšil o dvě procenta. V rozporu s mírou nezaměstnanosti, která meziročně poklesla zhruba o 0,4 procentního bodu, působí údaj o poklesu počtu zaměstnanců o 0,3 procenta. Vysvětlit je to možné pouze dvěma způsoby: buďto část lidí odešla ze zaměstnání podnikat, nebo (což je pravděpodobnější) část populace odešla z trhu práce, například do předčasného důchodu," tvrdí Gapko. Vývoj mezd podle něj v budoucnu bude pravděpodobně sledovat podobný trend. "Nominální mzdy by měly růst, ve světle dnešního ekonomického vývoje a předpokládaného zvýšení DPH však může reálná mzda v příštím roce dokonce mírně poklesnout," myslí si analytik GE Money Bank.