Schodek státního rozpočtu klesl na 71,7 miliardy korun

Praha - Deficit státního rozpočtu ČR na konci června mírně klesl z květnových 79,1 na 71,7 miliardy korun při příjmech 504,6 mld. Kč a výdajích 576,4 mld. Kč, v pondělí o tom informovalo ministerstvo financí (MF). Meziročně je schodek o 8,8 mld. Kč vyšší.

„V letošním roce byla již v červnu převedena záloha plateb na regionální školství za červenec a srpen, zatímco v roce 2011 byla většina zálohy na 3. čtvrtletí zaslána až v červenci. Dochází tak v meziročním srovnání ke zkreslení výdajů i schodku o cca 10 miliard korun v neprospěch letošního roku,“ uvádí MF.

Dosažené celkové příjmy ve výši 504,6 mld. Kč představovaly 46,5 procenta rozpočtu po změnách (v červnu 2011 plněny na 47,9 %) a proti stejnému období roku 2011 byly nižší o 3,0 mld. Kč (o 0,6 %). Rozpočet po změnách počítá s růstem o 7,2 procenta proti skutečnosti roku 2011. Na meziroční pokles příjmů státního rozpočtu působí nejvíce daňové příjmy, jejichž inkaso je proti pololetí roku 2011 nižší o 6,9 miliardy korun. Daňové příjmy (bez pojistného na sociální zabezpečení) 255,7 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 6,9 mld. Kč (o 2,6 %). Inkaso DPH představovalo 92,1 mld. Kč při meziročním poklesu o 2,5 mld. Kč (o 2,6 %). Na spotřebních daních stát vybral 64,6 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 1,7 mld. Kč (o 2,6 %). Inkaso daně z příjmů právnických osob svým objemem 48,9 mld. Kč meziročně kleslo o 1,6 mld. Kč (o 3,1 %). V červnu se již tradičně projevila nejen úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani (splatnost 15. 6.), ale také úhrada daně za rok 2011 u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce (splatnost 2. 7.). Inkaso daní z příjmů fyzických osob dosáhlo 41,4 mld. Kč při meziročním růstu o 1,6 mld. Kč (4,0 %).

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly 185,6 mld. Kč, což představuje 48,3 procenta rozpočtu (loni to bylo 48,4 %) a meziroční růst o 5,0 mld. Kč (o 2,7 %). Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery dosáhly 63,4 mld. Kč, což je o 1,6 procenta, méně než v červnu loňského roku. Příjmy z rozpočtu EU (transfery přijaté od EU a Národního fondu) činily 42,1 mld. Kč (plnění na 41,2 %), což je o 4,1 mld. Kč méně než v červnu 2011.

Celkové výdaje v objemu 576,4 mld. Kč čerpané ke konci června 2012 představují 48,4 procenta rozpočtu po změnách (v červnu 2011 to bylo 47,8 %), a jsou tak o 5,9 mld. Kč, tj. o 1,0 %, nad úrovní června 2011. Proti skutečnosti 2011 předpokládá letošní rozpočet po změnách nárůst o tři procenta.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu jsou zapracovány ve výši 491,6 mld. Kč, což představuje 41,3 procenta všech rozpočtovaných výdajů a o 10,7 procenta více než skutečnost dosažená v roce 2011. Ke konci června bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 241,0 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 15,3 mld. Kč (o 6,8 %). Z toho na důchody připadlo 191,0 mld. Kč při meziročním zvýšení o 5,7 mld. Kč (o 3,1 %).

Hospodaření rozpočtu v samotném červnu skončilo přebytkem 7,3 mld. Kč (v červnu 2011 to bylo 18,6 mld. Kč), když příjmy činily 105,1 mld. Kč (v červnu 2011 to bylo 108,7 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 97,8 mld. Kč (v červnu 2011 to bylo 90,1 mld. Kč). Meziročně nižší přebytek v samotném červnu ovlivnily skutečnosti na straně příjmů i výdajů. Nižší červnové inkaso příjmů (o 3,6 mld. Kč) ovlivnilo zejména nižší inkaso daňových příjmů bez pojistného na SZ (o 4,8 mld. Kč). Červnové čerpání výdajů ovlivnily již zmíněné převody prostředků regionálnímu školství, které představovaly zálohu na červenec a srpen (v roce 2011 byla převedena většina zálohy na 3. čtvrtletí až v červenci).

Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR byl 14. prosince 2011 schválen zákon č. 455/2011 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2012, který stanovil příjmy ve výši 1084,7 mld. Kč, výdaje 1189,7 mld. Kč a schodek ve výši 105,0 mld. Kč.

Související

Zbyněk Stanjura

Schodek rozpočtu dosáhl 232,4 miliardy. Vláda v demisi věří v plnění cíle

Státní rozpočet České republiky vykázal na konci listopadu schodek ve výši 232,4 miliardy korun. Během posledního měsíce se tak deficit prohloubil o téměř 50 miliard korun. Informovalo o tom v pondělí Ministerstvo financí. Schválený deficit pro celý rok je přitom stanoven na 241 miliard korun. Zůstává tak otázkou, zda se vládě v demisi podaří stanovený cíl splnit, jelikož do limitu zbývá necelých devět miliard korun a například loni v prosinci deficit vzrostl o více než dvanáct miliard korun.

Více souvisejících

státní rozpočet

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy