Neúprosná statistika: Čechy drtí vysoké ceny benzínu!

Takto dlouhodobě, tedy od roku 1993 do roku 2008, jsou nejlépe viditelné ceny na benzínu Special (dnes Special 91). V roce 1993 stál jeho litr 18, 79 korun. O patnáct let později, v roce 2008 se jeho průměrná cena vyšplhala na 29,85 korun za litr.

A dnes, o pět let později, je cena ještě vyšší. Leckde dosahuje až 35 korun a proti roku 1993 se tak současné ceny za benzín vyšplhaly takřka na dvojnásobek. Mnohé motoristy to vytáčí doběla, zvlášť při vědomí, že polovinu z této ceny si na spotřební dani pro sebe strhne stát.

Vláda byla za tyto ceny opakovaně kritizována, a to nejen motoristy, ale i ekonomickými experty. Pohonné hmoty jsou totiž v Česku oproti okolním zemím tak předražené, že je tady projíždějící řidiči raději nekupují a tankují nádrž vždy před a za českými hranicemi. Totéž pak dělají čeští řidiči, kteří bydlí nedaleko hranic.

Kritika přemrštěných cen benzínu tak upozorňuje na fakt, že státní pokladna na daních za benzin tak jako tak vybere stejnou nebo podobnou částku, jakou by vybrala při nižší spotřební dani.

Byť by vláda mohla spotřební daň snížit, evropské statistiky ukazují, že Česko nevybírá z daní na pohonné hmoty nijak výrazně více než jiné evropské země. Statistika evropské komise z poloviny loňského roku ukázala, že v Česku stát z ceny benzinu vybere 52 procent a u nafty 47 procent.

Jaký je evropský průměr? 51,7 procenta u benzínu a 45,9 procenta u nafty. V celé sedmadvacítce států tak Česko se svou daňovou zátěží na pohonné hmoty obsazuje společně s Rakouskem a Slovinskem 14. příčku žebříčku.

Z čeho se skládá cena pohonných hmot dále? Pro evropské země platí, že se všechny řídí základní cenou dosaženou na burze v Rotterdamu. Pak se samozřejmě přičítají i jednotlivé spotřební daně a DPH a nakonec ještě také marže distributorů a prodejců pohonných hmot.