Ceny pohonných hmot v ČR se „hroutí k zemi“. Tempo je rekordní v historii

Ceny benzínu i nafty v ČR se „hroutí k zemi“ historicky rekordní rychlostí. Pohonné hmoty v Česku totiž včera ještě zrychlily obrátky svého již tak extrémního tempa zlevňování. Průměrná cena benzínu Natural 95 se z pondělí na úterý propadla o 82 haléřů na litr, na hodnotu 45,72 koruny. Za dva uplynulé dny – od neděle do úterý – tak benzín zlevnil o 1,36 koruny. Jedná se o nejvýraznější dvoudenní zlevnění benzínu v historii sledování od začátku roku 2005. (Výjimkou je pouze jediný cenový výkyv – jež je ovšem jen statistickou anomálií – v únoru 2010, kdy cena benzínu nejprve jeden den vzrostla o více než 2,50 koruny na litr, aby hned poté zase o více než 2,50 koruny zlevnila.)

Cena nafty včera „přes noc“ spadla dokonce o 85 haléřů na litr, na úroveň 48,37 koruny za litr. Za dva uplynulé dny tak nafta zlevnila o 1,20 koruny. Jedná se o nejvýraznější dvoudenní zlevnění nafty v historii sledování od začátku roku 2005.

Nafta předevčírem začala zlevňovat vůbec poprvé od zahájení ruské invaze na Ukrajině. Ta a související sankce Západu proti Rusku vyvolaly paniku na světovém trhu s ropou, která tak v minulém týdnu zdražila do blízkosti svého historického cenového rekordu.

Paniky na trhu s ropou využily v ČR zpracovatelé ropy, distributoři pohonných hmot a čerpací stanice a zjevně neobjektivně si alespoň někteří z nich navýšili své marže. V Česku tak podle údajů Evropské komise v dnech 21. února až 7. března tak například nafta v ČR zdražila po přepočtu do eur druhým nejvýraznějším tempem ze všech zemí EU, o 20,1 procenta. Výrazněji v daném období rostla cena nafty už jen v Německu. Růst cen pohonných hmot v ČR je tedy od začátku ruské invaze v rámci EU vysoce nadprůměrný, až extrémní. To lze jen těžko vysvětlit jinak než maržovou politikou. Ropa totiž zdražuje všem zemím EU a z důvodu přepočtu cen do eur jsou zohledněny také změny národních měn členských zemí EU k euru.

Od včerejška tuzemské čerpací stanice zpravují o svých cenách úřady. Následně budou ceny porovnávány s velkoobchodní cenou paliv, jež se ustavuje na komoditní burze v Rotterdamu. Její ceny jsou určující také právě pro ceny pohonných hmot v ČR. Velkoobchodní cena nafty na rotterdamské burze předevčírem poprvé od letošního 1. března klesla pod úroveň 1000 dolarů za tunu. Včera se dále citelně propadla, k úrovni 895 dolarů za tunu. Přitom v úterý minulý týden činila tato cena více než 1436 dolarů za tunu. Tak dramatické snížení evropské velkoobchodní ceny paliv, nejen nafty, svědčí o tom, že panika odeznívá právě i z evropského velkoobchodního trhu s palivy. 

Ceny pohonných hmot v ČR budou rychlým tempem zlevňovat i v dalších dnech. V následujícím týdnu lze očekávat pokles cen benzínu v průměru do pásma od 43 do 44 korun za litr. Nafta zlevní od pásma 46 až 47 korun za litr.

Související

Více souvisejících

pohonné hmoty Čerpací stanice ceny ropy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy