Praha - Jaké jsou ceny elektřiny v evropských státech? Jak se liší od nákladů za elektřinu v České republice? Podívejte se na srovnání cen proudu v evropských zemích.
Bez elektřiny dnes nemůže fungovat s jen velmi mírnou nadsázkou žádná evropská domácnost. V každé z evropských zemí se však za elektrickou energii platí trochu jiné částky. Jak se liší české ceny od těch, které platí zákazníci třeba v Německu, ve Francii, v Polsku či na Slovensku?
Ceny elektřiny se v jednotlivých státech mohou lišit poměrně výrazně. Z posledního průzkumu, který provedla organizace Europe's Energy Portal (EEP) vyplývá, že nejvíc za elektřinu v rámci zemí evropské sedmadvacítky platí dánské a německé domácnosti.
Dánové platí za kilowatthodinu proudu kolem 30,2 eurocentů (v přepočtu zhruba 7,71 korun), Němci pak za každou spotřebovanou kilowatthodinu elektřiny vydají okolo 26 eurocentů (cca 6,63 korun), informuje server penize.cz.
Nejnižší cena proudu je podle provedeného průzkumu v Bulharsku, kde se pohybuje kolem 8,4 eurocentu za kilowatthodinu (zhruba 2,14 koruny). I tak ovšem Bulharům přišla tato cena nepřiměřeně vysoká. Česká republika ze srovnání vychází na 9. místě, což ji sice neřadí k zemím s nejlevnější elektřinou, ale na druhou stranu rozhodně nepatří k těm nejdražším.
Ceny proudu se u nás pohybují kolem 3,79 koruny za kilowatthodinu. Z našich bezprostředních sousedů je levnější jen Polsko, kde se platí přibližně 14,5 eurocentu (cca 3,69 koruny) za kilowatthodinu elektřiny.
Související
Pozor na padělky. V Česku meziročně přibylo množství nepravých peněz
Krásný příběh z Brna. Školačky vrátily peněženku, chválí je strážníci
peníze , Ceny zboží , elektrárny
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 2 hodinami
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 3 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 4 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 6 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 6 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 8 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 10 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák