Kladivo na živnostníky

KOMENTÁŘ - Chtěl jsem o tom napsat už dříve, takže extrémně neobratné prohlášení stínového ministra Mládka proces uspíšilo. Jedná se o zvláštní, u nás platící a zřejmě jinde na světě nevídaný nepoměr mezi živnostníky („malopodnikateli“) a zaměstnanci z pohledu jejich daňového přínosu pro stát.

Vyjádření Mládka, že živnostníci „parazitují" na zaměstnancích, vyvolalo prudký odpor a jednoznačná odsouzení. Zajásala samozřejmě vládní koalice, které se tak dostalo nečekané zbraně od protivníka, dárečku převázaného růžovou mašličkou a s osobním věnováním; v Lidovém domě pak nepochybně nastalo mohutné mytí jedné velké hlavy. (Nedivil bych se, kdyby Mládek brzy přestal býti stínovým ministrem).

Veškerá média, která jsem četl, si pak z Mládka a z toho, že označil živnostníky za parazity, utahují – mají opět o čem psát, aféra je uchopitelná, vděčná, sdělná. Živnostník – parazit! To je panečku téma.

Přitom Mládek měl v mnohém pravdu. Živnostníci a malopodnikatelé, jejich životní úroveň není nižší než zaměstnanců (spíše vyšší – domnívám se, statistiku jsem k tomu nenašel), platí například méně než poloviční zdravotní pojištění než zaměstnanci, a v daňové oblasti jsou pak segmenty, které prakticky neplatí daně (například živnostnický byznys pohostinství a hotelnictví vykazuje jako celek ztrátu – tedy měl by být teoreticky z poloviny v krachu a ulicemi by se měly potácet zástupy žebrajících a podvyživených hoteliérů a restauratérů.).

Velký problém těchto úvah je v zobecňování, v paušalizaci. Každý živnostník je jiný a každý zaměstnanec je taky jiný, takže pokud řekneme „živnostníci jsou takoví a makoví", je to špatně, protože je to totéž, jako kdybyste řekli „lidé jsou zlí" nebo „lidé jsou hodní". Někdo je hodný a někdo je zlý, některý živnostník si staví milionářskou vilu a státu nedává ani korunu, jiný maká jako šroubek, žije skromně a odvádí desetkrát víc (za své zaměstnance, DPH za prodané výrobky...) než špičkový zaměstnanec.

Makroekonomické průměrování a zobecňování ale není nic zakázaného a špatného: podává souhrnné či průměrné hodnoty, a pokud stát zjistí, že zatímco 4 milióny zaměstnanců odvedli na daních z příjmu 82 miliard korun, pak na 1 milión živnostníků připadly dvě miliardy (tedy: 1 zaměstnanec = 23 000 Kč, 1 živnostník = 1 900 Kč), zdá se docela silně, že je zde něco špatně.

Podnikatelé a živnostníci: kde bychom bez nich byli?

Jedna věc, která mě na celé aféře zaujala, je vykreslování živnostníků a malopodnikatelů jako těch, kteří „drží stát nad vodou", kteří jsou tím nejdůležitějším, co zde máme, a musíme si je proto maximálně chránit, a  jako ty, kteří jsou dnes strašlivě ohroženi krizí, jsou na pokraji krachu a to se nesmí dopustit.

Nevidím zřetelný důvod, proč by měli být živnostníci stavěni tak vysoko nad zaměstnance. Jedna i druhá skupina tvoří ekonomiku země, jedna i druhá je veledůležitá a nezbytná. Pro některé práce se více hodí živnostnická a malopodnikatelská branže, jinde je typičtější a vhodnější zaměstnanecké uspořádání. Každý z obou způsobů, jak pracovat a vydělat si peníze, má výhody i nevýhody. Živnostník má „risk, ale zisk", zaměstnanec „jistotu, ale nemůže si vyskakovat". Každý má něco. Živnostník samozřejmě riskuje a je v nejistotě, ale zase za to něco má: svobodu, nikoho nad sebou, sám si určuje, co bude dělat, kdy, jak, s kým. Živnostníka a malopodnikatele práce baví, proto se na to ostatně vrhli. Různé stavění určitých skupin nad jiné (profese, „investoři", živnostníci, lékaři...) je nesmyslné, a to i dokonce z pohledu jejich jakéhosi „ekonomického významu", a snahu umetat cestičky těm, kteří jsou jakoby „ekonomicky významní" a „táhnou ekonomiku", považuji spíše za škodlivou. Protože pak tu máme zahraniční montovny, najímající nejlevnější pracovní sílu (zpravidla ani ne z Česka) za vydatné podpory státu, zatímco učitelé, kteří „ekonomiku netáhnou", jsou finančně bití.

Když jsem začínal podnikat, bylo to pro to, že jsem nechtěl mít nad sebou nějakého pitomého bolševického šéfa a v drzosti mládí jsem si myslel, že jsem chytřejší než všichni ostatní a dovedu si sám velet líp, než jak by někdo jiný velel mě. Ani ve snu by mě nikdy nenapadlo, že bych měl patřit mezi nějakou chráněnou a vynášenou skupinu, která má navíc od státu dostávat úlevy a pomoc už jenom proto, že podniká.

A pokud je nyní „krize", přesněji řečeno návrat k normálu po iracionálním růstu, dopadá na živnostníky i na zaměstnance. Živnostník krachuje a zaměstnanec přichází o zaměstnání: pro oba to pak znamená totéž, že nemají co dělat a nedostávají peníze. A důvody jsou u obou stejné: nikoli to, že by jim nějak stát hodil klacek pod nohy, ale jednoduše ten, že konkurence je příliš tvrdá, že nabídka neodpovídá poptávce, lidé méně utrácejí, že v regionu, který (například) by v pohodě obsloužila jedna realitní kancelář, jich o život bojuje deset a to není udržitelné. Navíc makroekonomická čísla nepotvrzují, že by na živnostníky zrovna dopadalo kladivo: zatímco počet zaměstnanců klesá, počty samostatně výdělečných osob (OSVČ) rostou – v krizových letech mezi 2009-2011 vzrostl o 7%, z 956 na 1015 tisíc.

Nejde o zvýhodnění, ale o jeho zneužívání

Podívejme se na čísla. Všichni, kdo u nás pracují – zaměstnanci i živnostníci - odvádějí něco do státní pokladny a pak z ní čerpají, a to (s výjimkou penzí) nikoli dle výše svého příspěvku. Dáme-li si do tabulky tři hlavní příspěvky do státní pokladny v průměrných hodnotách, vypadá takto:

(Průměr za rok) Daň z příjmu zdravotní sociální celkem 1 zaměstnanec 23 000 37 000 85 000 145 000 1 živnostník 1 800 17 000 26 000 45 000

Pokud by tato čísla odrážela skutečné příjmy živnostníků, pak by tato skupina obyvatel (je jich milión!) žila v naprosté chudobě. Je bez příjmů a žije hluboce pod hranicí minimální mzdy – zlatý zaměstnanec!

Jaká je skutečnost? Problém, se kterým bojujeme, není stanovení výdajových paušálů, stanovení daní a odvodů, ale nepřiznávání příjmů. Nerad paušalizuji ale neznám nikoho z malopodnikatelů a živnostníků, kdo by poctivě přiznával všechny příjmy, které z podnikání má. A nepřiznávat příjmy je nesmírně snadné: hospodský nakoupí zboží, ze kterého navaří či které mu projde pípou, část z něj nakoupí na „Hospoda u čápa s.r.o.", to řádně projde jeho účetnictvím a proti tomu dá i příjmy (aby to vyšlo cca šul-nul), a druhou část jednoduše nakoupí soukromě někde v „První pivní pomoci", v nejbližším supermarketu, odnese do své firmy, z toho uvaří, načepuje a prodá a výnos si dá do kapsy. Takhle může hospodský – ale také desítky dalších živností – velmi umně balancovat s příjmy a výdaji a na konci vykazovat krásnou nulu. A v existujícím systému mu finančák skoro nemá šanci nic dokázat.

Problémem u nás je, že velmi vynalézaví Češi nelitují úsilí a času, aby si našli „cestičky" k tomu, aby si, jak se říká, přilepšili, i když ta cestička není vůbec etická a často ani ne legální. Dobře míněné odlehčení živnostnické byrokratické zátěže (výdajové paušály, nejsou nutné registrační pokladny a vlastně ani ne vedení podrobného účetnictví) je obratem využito a zneužito.

Zaslechl jsem u dvou stánkových prodejců: „Platíš daně"? „Si myslíš že jsem úplně blbá?". To je realita. Tam, kde jdou peníze z ruky do ruky, se neplatí daně. Žádné, ani koruna. Peníze si strkají do kapsy hospodští, stánkaři, drobní řemeslníci: toto chování je norma a opačné je výjimkou. Jsou podnikání, kde je neplatit daně tak snadné jako dýchat a právě tak kontrolou nezjistitelné; v jiných podnikání to tak jednoduché není, ale obecně si živnostník najde cestičky poměrně snadno. Paradoxně, velká firma (nadnárodní korporace) taky, protože ta má zase své cestičky a cesty, jak zisk vytvořený v dané zemi odtransportovat do daňového ráje a tam jej slavnostně vykázat a zdanit, pardon nezdanit. Nejhůře jsou na tom středně velké společnosti s českými vlastníky – ti mají možností nejméně a finančák je v kontrolách „miluje", protože jsou to už dostatečně velké ryby, na kterých je možné si něco vzít. Na stánkaři si toho mnoho nevezmete.

Neumětelství

Je jasné, že národu Smějících se bestií, jehož vynalézavost v obcházení zákonů je zcela mimořádná, není zrovna lehké vládnout. Jenomže nastavený systém nelze charakterizovat jinak než jako výsledek kroků mnoha jiných vlád, pravicových i levicových: neumětelství a neschopnost reagovat. Že to takto dopadne, si mistři na ministerstvu financí mohli spočítat; znají snad svoje pappenheimské. Když už to blbě odhadli, měli promptně zareagovat a nastavení změnit. Neučinili jedno ani druhé, dnes jen zírají na daňový propad, který pak opět neumětelsky a čistě ideologicky „řeší" zvýšením DPH, protože „spotřeba se nedá tak snadno ošidit", a který ČSSD stejně tak neumětelsky a ideologicky (tj. „došlápnout si na milionáře, beztak to nemaj poctivě!") navrhuje řešit zvýšením jakýchsi paušálů. Zvyšte je: potrestáte poctivé živnostníky, zatímco ty, kteří v tom umějí chodit, vykáží oficiálně ještě nižší příjmy než nyní.

Shrňme si to – historie se opakuje. Tak jako v mnoha jiných případech vláda něco zamýšlela, měla, jak říkají vojáci z povolání, zámysl, i vytvořila nařízení či zákon, a ono to dopadlo zcela jinak než předpokládal zámysl. Počalo to ostatně už kupónovou privatizací, ze které se nakonec vyklubala privatizace kujónová, a pokračovalo to dále. Kroky nebyly domyšlené a promyšlené. Nebyl tam žádný „plán B" či „plán C", žádné co-když? Co když se ukáže, že tady či tuhle byla chybka? Máme možnost to rychle, bez zdlouhavého legislativního procesu (např. rychlou vyhláškou ministerstva) upravit, ze dne na den? Máme „ucpané všechny díry"? Máme dostatek kontrolních mechanismů i případných represivních opatření proti těm, kteří budou podvádět? Nemáme, nemáme, nemáme.

Jsou slyšet názory, že se s tím nedá nic dělat, že si lidé vždycky najdou okliky, že je tedy nejlepší asi postupovat „liberálně", tedy vykašlat se na to a naopak snížit daně, aby lidé nemuseli tolik podvádět. (To udělali v USA a jsou dnes v dluzích rozpočtu, ze kterých se už nikdy nevyhrabou). Ale ejhle: stačí se podívat na našeho východního souseda, kdysi člena společného státu, který se s tím nepáral – Slováci dovedou být v řešeních daleko odvážnější než my – a zavedl registrační pokladny. Bylo okolo nich ze začátku spoustu řevu, ale dnes je jasné, že dělají přesně to, co mají: těm poctivým nevadí a nepoctivým podstatně snižují prostor k nevykazování zisků, tedy snižují objem šedé ekonomiky. Ta je především nesmírně neférová, neboť znevýhodňuje poctivce a na konkurenčním trhu nastavuje tato pravidla: buď poctivý a jsi venku z byznysu, protože budeš drahý. Podváděj a přežiješ.

Jenomže, říkejte toto modrým a oranžovým.Převzato se svolením autora z bloc.cz

Související

Marian Jurečka

Jurečka chce zvýšit důchodové pojištění pro podnikatele

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje postupné zvyšování důchodového pojistného pro živnostníky. Měsíční odvod by se jim měl zvedat každý rok asi o 600 korun, píší dnešní Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na návrh, který koncem března předložil koaličním partnerům ministr Marian Jurečka (KDU‑ČSL). 
Důchodci, ilustrační fotografie. Komentář

Česká politika opakuje staré chyby. Škoda nejen pro důchodce, ale i ostatní

Říká se, že jen blázen dělá stejnou chybu dvakrát. Jenže nám v Česku stará moudra asi nic neříkají, a i kdyby platila, nám to prostě nevadí. Říkáte si, že ne? Ale ano. Ukázka toho, že nejen politikům, ale ani jejich voličům nevadí neustálé opakování starých chyb a jejich nenáprava, je tu doslova na denním pořádku. 

Více souvisejících

živnostníci podnikatelé CZK

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 1 hodinou

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

před 3 hodinami

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 5 hodinami

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 6 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 7 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 7 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 8 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 9 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 10 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 10 hodinami

Aktualizováno před 11 hodinami

Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 39 mrtvých a sto zraněných

Na jihu Španělska se srazily dva vysokorychlostní vlaky. K neštěstí došlo nedaleko města Adamuz v provincii Córdoba na frekventované trase mezi Madridem a Andalusií. Podle serveru SkyNews je mrtvých už nejméně 39 a 25 lidí bylo vážně zraněno, celkový počet zraněných ale podle španělských médií přesáhl sto.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy