Dřete, ale šéf vám nevyplácí mzdu? Poradíme, jak se účinně bránit

V takových momentech jsou zaměstnanci chráněni zákonem, díky kterému má pracovník právo nejen na úhradu dlužné mzdy, ale navíc i na zákonem stanovený úrok z prodlení. "Kromě aktivit vedoucích k získání dlužné částky by měli zaměstnanci podat i podnět na úřad práce, který je oprávněn udělit zaměstnavateli sankce za nekalé chování," vysvětluje Bedřich Vít ze serveru Vymahani-bez-poplatku.cz.

Všeobecné pravidlo říká, že pokud se zaměstnavatel zpozdí déle jak o 15 dní po splatnosti, zaměstnanec může dát výpověď pro hrubé porušení pracovní smlouvy. "To je samozřejmě spíše krajní řešení. Na druhou stranu, často se setkáváme i s tím, kdy zaměstnavatel dluží mzdu i za dva měsíce zpětně," říká Bedřich Vít. V takovém případě na ukončení pracovního poměru stejně nakonec dojde.

Zaměstnanec má možnost pohledávku vymáhat podobně jako podnikatelský subjekt. Nejčastější cesta je prostřednictvím advokátní kanceláře nebo inkasní agentury. Zaměstnavatel je vyzván k nápravě a uhrazení mzdy. Pokud nereaguje do 10 pracovních dní, podává se žaloba. Snahou obou stran by měla být dohoda a společné hledání řešení. Část firem však toto odmítá a nároky svých zaměstnanců dále neřeší.

"V 80 % případů, které v této oblasti řešíme, je mzda vymožena mimosoudní cestou. Doba trvání takového případu bývá v průměru kolem 3 týdnů. V ostatních případech zaměstnavatel na výzvu nereaguje a případ se dostane před soud. Pouze ve 3 % případů je řešení těchto pohledávek neúspěšné a to z důvodu předlužení zaměstnavatele, nebo vzniku insolvence," dodává Bedřich Vít.

Problém nastává i v tom, že některé agentury a advokáti vyžadují po svých klientech peníze předem ve formě zálohy. Zaměstnanci, kteří dva měsíce nedostali výplatu, ale samozřejmě nemají prostředky, aby tyto zálohy platili. Na to často zaměstnavatelé hřeší a úhradu dlužné mzdy odkládají.