Stát špatně utrácí, pomohl by dozor

Ministerstvo financí sice usiluje o omezení rozpočtového schodku, ale neumí posoudit, zda jsou jednotlivé výdajové záměry pro budoucnost země účelné, shodli se ekonomové na úterním ekonomickém fóru Zlaté koruny.

Investiční bankéř Ondřej Jonáš proto navrhl, aby Česko po vzoru Nizozemska, Dánska či Spojených států vytvořilo nezávislý orgán, který by se zodpovídal parlamentu, byl nezávislý na vládě a analyzoval jednotlivé zákony z hlediska jejich dopadu nejen na současný, ale také na budoucí rozpočty.

„Každý zákon by měl být takto posouzen ještě předtím, než bude přijat,“ řekl Jonáš deníku E15. Nový orgán by poskytoval analýzu, kterou by nikdo nemohl ignorovat, i když o jednotlivých výdajích by dál rozhodovali politici.

Náměstek ministra financí Bohdan Hejduk připustil, že podobné rady dostává česká vláda od mezinárodních institucí, jakými jsou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo Mezinárodní měnový fond. Myšlenka nového orgánu podle Hejduka stojí za úvahu, záleží však na politicích, zda by přenechali kompetence odborníkům.

Ekonomický expert ČSSD Jan Mládek debatu o tomto návrhu nevylučuje. „Záleží na detailech,“ řekl Mládek s tím, že by bylo nejdříve nutné shromáždit dobré a špatné zkušenosti s podobnými orgány ze světa. Odborník ODS Michal Doktor by podobnou úlohu spíše svěřil České národní bance, která má velkou autoritu a kredit nezávislé instituce a mohla by si k posuzování rozpočtových výdajů vytvořit menší analytický útvar. Kandidát na ministra financí za ODS Martin Kocourek uvádí, že podobný návrh má jeho strana ve své vizi 2020. Nový útvar by podle něj mohl vzniknout i pod Nejvyšším kontrolním úřadem.

Ekonom Jan Švejnar upozornil, že kvůli chybějící analýze výdajů stát ani nemůže prokázat veřejnosti, že vynakládá peníze účelně. Hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka v této souvislosti zdůrazňuje, že větší část rozpočtového deficitu v Česku nesouvisí s protikrizovými opatřeními. Na rozdíl od jiných zemí totiž Češi nemuseli investovat do sanace bankovního sektoru. „O to obtížnější ale bude český deficit snižovat,“ uvedl Kupka.

Ministerstvo financí je podle ekonomů jen jakýmsi sběrným místem návrhů ostatních vládních úřadů, nedokáže však jejich návrhy odborně posoudit. Maximálně je dokáže donutit k seškrtání výdajů – ale často bez ohledu na to, zda jsou tyto výdaje potřebné, či nikoliv.

Hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík vidí problém v celkově špatném stavu veřejné správy, která od počátku devadesátých let neprošla zásadnější reformou. V Česku podle něj občas vznikají dobré ekonomické strategie, veřejná správa je ale nedokáže implementovat. Výdaje se pak škrtají tam, kde jsou nejpotřebnější, například ve školství.