Zruinují povodně českou ekonomiku? Experti to vidí špatně

Podle jeho slov totiž ve vývoji HDP nad vlivem stavebnictví zpravidla převáží jiné faktory, zejména ekonomický vývoj v zahraničí ovlivňující poptávku po vývozu z Česka, nebo domácí hospodářská politika. "Při pohledu do minulosti navíc zjistíme, že i dosud největší případy povodní v letech 1997 a 2002 ovlivnily HDP maximálně o několik desetin procent," připomněl David Marek.

Z krátkodobého pohledu však povodně negativně ovlivní ekonomiku výrazněji a to především kvůli komplikacím v dopravě a výpadkům elektřiny. "Například v srpnu 2002, kdy ČR zasáhla jedna z největších povodní, klesla meziměsíční průmyslová výroba o 5,6 procenta. Přitom v předchozích měsících v průměru mírně rostla," vysvětlil Marek.

Odhadovat celkové škody způsobené povodněmi je sice prozatím předčasné, podle ekonoma Marka je však reálné počítat se škodami v řádech miliard korun. To potvrzují rovněž pojišťovny. Ty již nyní evidují hlášené škody za stovky milionů korun. Situace v řadě míst se přitom stále spíše zhoršuje. "Při současném rozsahu povodní by škody patrně neměly přesáhnout škody způsobené záplavami v letech 1997 a 2002. Celkové škody totiž pomáhá snižovat připravenost a rychlá reakce po zkušenostech z předchozích povodní," říká Marek.

"V první řadě je potřeba říci, že ekonomika se v důsledku povodní zcela nezastaví. I když je řada měst včetně Prahy zasažena velkou vodou, tak velké průmyslové podniky (automobilky v Čechách i na Moravě; strojírenské podniky na severu Moravy a mnohé další) dále fungují a nijak neomezily svou výrobu. Řada lidí například v rámci IT může pracovat z domova," upozornil zase analytik Home Credit Michal Kozub. 

Pokud se situace ještě radikálně nezhorší, pak by makroekonomický dopad povodní měl být i podle analytika Raiffeisenbank Michala Brožky velice slabý. "Vzhledem k aktuálnímu, řekněme recesnímu vývoji ekonomiky a šetřivé vládní politice by povodně mohly mít spíše převládající nepatrně pozitivní makroekonomický efekt. Dlouhodobý makroekonomický efekt povodní bude prakticky nulový," uvedl.

Povodně se podle analytika UniCredit bank Pavla Sobíška velmi pravděpodobně odrazí v nižší sklizni. Druhým aspektem povodní je podle něj narušení dopravy v mnoha částech země, což ovšem může zůstat bez měřitelných ekonomických dopadů, pokud se situace nepovleče. Třetím, zatím zcela neznámým faktorem jsou pak přímé škody na majetku. "Celkový efekt povodní v součtu zmíněných tří faktorů bych v tuto chvíli odhadl, podle zkušenosti s dřívějšími povodněmi, spíš na jednotky než na desítky miliard korun," uvedl.

Rekonstrukce zničených částí ekonomiky je sice podle analytika GE Money Bank Petra Gapka ekonomický stimul, který ovšem určitě nestačí k obrátce kormidla směrem k hospodářskému růstu. "Nehledejme v povodních nic, co by mohlo nastartovat ekonomiku. Na katastrofách je pozitivní akorát to, že se lidé mají tendenci semknout a navzájem si pomáhat," uvedl.

Na krizové situace má přitom vláda v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa vyhrazenu rezervu 100 milionů korun. Stejnou částku ve stejné kapitole rozpočtu má také v rámci rezervy na mimořádné výdaje a především vládní rozpočtovou rezervu, která letos činí 3,604 miliardy korun.

Prozatím kabinet Petra Nečase (ODS) v rámci aktuálních povodní rozhodl o uvolnění 300 milionů korun pro pomoc postiženým městům a obcím.