Banky přišly o 30 miliard

Za znehodnocením aktiv stojí hlavně odpisy špatných úvěrů či rizikových investic, jako byly třeba islandské dluhopisy či cenné papíry Lehman Brothers.

O rok dříve byla znehodnocených aktiv polovina, když banky odepsaly 15,2 miliardy korun. Už tehdy se přitom jasně projevila krize – v roce 2007 byly totiž ztráty ze znehodnoceného majetku souhrnně jen šest miliard korun. „Největší zátěží pro banky byly nejprve potíže podniků způsobené krizí a pak rostoucí nezaměstnanost, což se projevilo na růstu podílu nesplácených úvěrů,“ uvedl pro E15 Milan Lávička z Atlantik FT.

ČSOB, která zatím jako jediná tento údaj poskytla, loni odepsala 6,5 miliardy korun, přičemž o rok dříve to byly necelé čtyři miliardy. Znehodnocení vzešlo podle mluvčího banky Iva Měšťánka hlavně ze špatných úvěrů, naopak objem odpisů ztrátových investic do cenných papírů meziročně klesl.

Navzdory tomu banky dosáhly souhrnného zisku 60 miliard korun. Pro letošek však hrozí, že nesplácené úvěry, jejichž podíl stále roste, způsobí další ztráty. Potíž mohou přinést i některé investice do cenných papírů zemí, jimž hrozí krach. „I kdyby Řecko zbankrotovalo, stabilitu bank to neohrozí. Celkově je v portfoliích bank řeckých dluhopisů asi za 25 miliard korun, což je v porovnání s kapitálem minimum,“ dodal Lávička pro E15.

Krach Lehman Brothers a problémy Islandu přišly české banky podle časopisu Týden na necelé čtyři miliardy korun.

Podobným tempem jako odpisy narůstají i rezervy na špatné úvěry, které kryjí budoucí riziko – loni jich banky vytvořily za 65 miliard korun, o rok dříve to bylo o 20 miliard méně. Podíl nesplácených úvěrů na konci roku dle České národní banky dosáhl 4,53 procenta na celkovém objemu úvěrů. Pokud by se ale přičetly i úvěry, které jsou zatím nesplácené krátkodobě, tedy méně než 90 dnů, podíl dosáhne deseti procent.

„Pro letošek je hlavní úkol minimalizovat ztráty ze špatných úvěrů, tedy mít vysoce efektivní vymáhání,“ uvedl šéf české Raiffeisenbank Lubor Žalman.

S vyšším podílem nesplácených úvěrů se potýkají malé banky. U nich je podíl problematických půjček vyšší než sedm procent. Velké banky mají podíl nižší, 5,89 procenta. Rozdíl je dán hlavně úvěrovou politikou – malí hráči chtěli rychle růst, proto nebyli tak obezřetní k riziku.

Nejmenší podíl špatných úvěrů mají stavební spořitelny, a to dvě procenta. Jim ovšem tento ukazatel za rok vzrostl o třetinu. Lidé stavebním spořitelnám nesplácejí 5,4 miliardy korun. Nesplácené úvěry v družstevních záložnách dosáhly podílu 3,31 procenta. Celkem jde o půl miliardy korun.