Alarmující drahota v ČR: Ceny potravin rostou nejvíce z celé EU

Z dokumentu vyplývá, že spotřebitelské ceny potravin rostly téměř dvojnásobnou rychlostí než ceny potravinářských výrobců. Ty se meziročně zvýšily o 3,4 procenta, ceny zemědělských výrobců o 4,1 procenta. Do výraznějšího růstu spotřebitelských cen se podle ÚZEI promítlo především zvýšení sazby DPH a takřka sedmiprocentní zvýšení cen dovážených potravin.

Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu došlo v Česku loni k umělému růstu cen potravin, za kterým stálo zejména dvojí zvýšení DPH. Obchodníci už nemohli absorbovat tento nárůst vzhledem ke svým nízkým maržím. "Rozhodně bych vyloučil, že ten nárůst je vlivem růstu marží obchodníků, ty nerostou," řekl ČTK prezident svazu Zdeněk Juračka.

Dovoz potravin do Česka se podle již dříve zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) za posledních 12 let takřka ztrojnásobil z 53 miliard v roce 2000 na loňských 144 miliard Kč.

Přes výrazný cenový růst se spotřeba potravin vyjádřená ve stálých cenách zvýšila o 2,6 procenta. Zatímco spotřeba potravin živočišného původu stoupla bezmála o pět procent, u rostlinných potravin konzumace stagnovala. Lidé za potraviny a nealkoholické nápoje zaplatili v roce 2012 měsíčně v průměru zhruba 23.800 Kč na osobu, meziročně zhruba o pět procent více.

Výdaje za potraviny, nápoje a tabák představovaly loni 22,8 procenta všech spotřebních výdajů průměrné české domácnosti. V porovnání se zbytkem Evropy se z tohoto hlediska nachází Česko výrazně nad průměrem. Nejnižší podíl výdajů za potraviny má dlouhodobě Velká Británie, naopak nejvyšší Rumunsko a Litva.

Agrární analytik Petr Havel pro server Vitalia.cz říká: "Naše společnost má z předlistopadových dob, i z dob polistopadových v myslích zakořeněno povědomí, že potraviny mají být levné. Většina spotřebitelů navzdory průzkumům veřejného mínění také nakupuje podle cen."

"S tím asi nelze v krátké době nic udělat, byť podíl lidí nakupujících podle kvality pomaličku roste. Přesto ale nejde, podle střízlivých odhadů, o více než 10 procent populace. Na tom nelze stavět prosperitu ani našeho zemědělství, ani průmyslové výroby potravin, ani dlouhodobé působení nejkoncentrovanější sítě různých maloobchodních řetězců na našem trhu. Jinými slovy – pokud nezačnou ceny potravin postupně dohánět mnohaletý růst nákladů na jejich výrobu a prodej, můžeme očekávat krachy potravinářských podniků a odchod některých maloobchodních sítí z trhu," pokračuje Havel.

"Tím se ovšem sníží celková konkurence, což by stejně vyústilo do růstu cen. Teoreticky jsou cestou dovozy levnějších potravin ze zahraničí, ale ani to není řešení. Výsledkem by totiž nutně byl pokles tvorby HDP v ČR, růst nezaměstnanosti a vyšší tlak na sociální výdaje státu."