Jak poznat skutečně dobrou zmrzlinu a nenechat se okrádat?

Nejdůležitější na kvalitní zmrzlině je to, aby ledové i chuťové složky byly v rovnováze. Chuť zmrzliny nesmí v ústech zůstat moc dlouho, prostě musí jen tak plynout na jazyku. Když vám zůstane dlouho po spolknutí v ústech její chuť, znamená to, že je v ní množství chemických zvýrazňovačů chuti.

* povrch zmrzliny se nesmí roztékat, sotva vám ho dá prodavač do ruky, svědčí to pak o tom, že směs není dostatečně zchlazena

* ve zmrzlině nesmí být hrudky ledu, svědčí to pak o tom, že směs není čerstvá, že byla dlouho uchována v lednici

* příliš jasné barvy zmrzliny jsou umělých barviv, například skutečná barva pistácie je lehoulince nazelenalá, nikoli zelená jak jarní louka

* kopečková zmrzlina nabízená ve velkých kbelících působí elegantně, ale hrozí nebezpečí, že prodejce spodní vrstvu nemění, jen nahoru "kydá" stále nové a nové vrstvy

* hodně napoví také cena, podle německého Bildu náklady na kvalitní zmrzlinu (60g těžký kopeček) nemohou být nižší než 50 centů (cca 12 korun), za dvacet korun už byste měli koupit kvalitní pochoutku

Jaké jsou nejčastější triky prodavačů zmrzliny:

* místo kvalitního ovoce či přírodního koření se užívají éčka, chemické náhražky

* vanilková zmrzlina musí obsahovat vanilku, nikoliv jen "vanilkovou příchuť"

* pokud v pistáciové zmrzlině převažuje marcipánová chuť, pak byly drahé pistácie nahrazeny levnějšími mandlemi