Minimální mzda může být nově ke dvanácti tisícům

Rep.: ČSSD jednoznačně podporuje zavedení eura, v programu mluví o tom, že by se s ním u nás mělo platit do pěti let. Jaký je postoj odborů?

J.Z.: My jsme v této otázce byli dlouho opatrní. Ale ještě před krizí jsme zaujali názor, že by vláda měla dát jasný signál, že se euro přijme a dělat všechno pro to, aby byla kritéria naplněna.

Rep.: I šetřit?

J.Z.: Reformou veřejných financí, ještě před krizí, si stát snížil příjmy a s výdaji neudělal nic. To žádná rodina neudělá. Kdyby šel napřed po výdajové straně, tak bychom se hádali, přeli, ale mohlo by to mít nějakou logiků. Ovšem nejdříve se snížily příjmy. Výpadek způsobený touto reformou máme spočítaný na zhruba 80 miliard. Výsledek rozpočtu mohl být v roce 2009 o to lepší.

Rep.: Podporujete tedy snahu ČSSD zvýšit daně z příjmu?

J.Z.: Výdaje na mandatorní výdaje u nás ve srovnání s Evropou nejsou tak vysoké. Přesto na mnoho věcí nemámě peníze právě proto, že se stát vydal cestou snížení daní. Všimněte si, že dnes už žádný ekonom neříká, že by se daně měly snižovat.

Rep.: Co zdanění práce? ODS i TOP jej považují za příliš vysoké.

J.Z.: To je evergreen. Ano, odvody máme vysoké. Ale celkem je úroveň daní pod úrovní Evropské unie. Tento argument nám nikdo nebyl schopen vyvrátit,

Rep.:V programu, který přijal právě skončený sjezd, snižování odvodů odmítáte. Proč?

J.Z.: Protože to nic nepřinese. V návrhu NERVu bylo snížení odvodů o procento, což představovalo asi 18 miliard. To jsme okamžitě odmítli. A podniky nám daly za pravdu. Když Hospodářská komora dělala průzkum, jaká z navrhovaných opatření jsou užitečná a jaká ne, tak nejhůř dopadlo toto. Přes 93 procent firem řeklo, že tohle je k ničemu.

Rep.:KSČM navrhuje zvýšení minimální mzdy až na 14 tisíc korun. Jak je váš názor?

J.Z.: Se zvýšením minimální mzdy plně souhlasím. Náš cíl sdílený s Evropskou odborovou konfederací je, aby se minimální mzda pohybovala mezi 55 až 6O procent průměrné mzdy. Ta nyní činí zhruba 24 tisíc. Minimální mzda kolem 12 tisíc by byla nebyla problém.

Rep.: Jaký bod z programu TOP 09 považujete z hlediska odborů za nejspornější?

J.Z.: Navrhují například, že kdo podá výpověď sám, nebude mít nárok na podporu. To je přece naprostý nesmysl. Vezměte si, jak se šéfové v některých firmách k lidem chovají. Nebo se stává, že podnik měsíce nevyplácí mzdu. Co by tam pracovník dělal? A když z takového důvodu odejde, nemá dostat podporu?

Rep.: Jste ochotni podpořit návrh, aby se daně z příjmů i zdravotní a sociální pojištění vybíraly na jednom místě?

J.Z.: Jedno inkasní místo má několik nevýhod. Podle našich analytiků se může stát, že nastane zmatek. Mohou vzniknout problémy, jako u vyplácení nemocenské. Dodnes se stává, že peníze přicházejí s dvou až tříměsíčním zpožděním. Jednoduše nestíhají. Mám takovou zkušenost z vlastní rodiny, vnučce nic nevypláceli tři měsíce.

Rep.: Jste pro sjednocení daňového zatížení zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ)?

J.Z.: Chceme, aby se co nejvíce přiblížily. Současný stav je neúnosný. Nejhorší sje, že OSVČ se podílejí malým dílem na úhradě zdravotnictví a přitom služby čerpají jako kdokoli jiný. Tyto věci by se měly řešit.

Rep.: Jaký je váš recept na snížení nezaměstnanosti?

J.Z.: Bojujeme za kurzarbeit (Systém, v němž stát firmám s postiženým dočasným poklesem poptávky stát doplácí část, například čtvrtinu platu včetně pojistného. Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek a zaměstnavatel je povinen pracovní místo zachovat. pozn red.) V Německu zapříčinil jeden z nejnižších nárůstů nezaměstnanosti. Na kurzarbeitu tam bylo přes milionu lidí. Počet lidí bez práce se v Německu mezi roky 2008-2009 zvýšil jen o 0,4 procenta. Srovnejte to se situací u nás.

Rep.: Ovšem v Německu poslední roky příliš nerostou mzdy.

J.Z.: To s tím souvisí. Lidi mají radši práci, než navyšování mezd. To samé se děje u nás. V podnikatelské sféře se navyšuje o procento, dvě, případně o inflaci. To jsou rozumné požadavky. Za to chceme, aby se ta místa udržela, aby se nepropouštělo.

Rep.: Jaké jsou přínosy kurzarbeitu pro ekonomiku?

J.Z.: Pro stát je dvaapůlkrát levnější, než když je ten člověk na podpoře. To jsou kupecký počty. Dalším pozitivním efektem je, že se nesnižuje kupní síla. Stát na tom ušetří a peníze se navíc dostanou do terciální sféry. Samozřejmě, nemá smysl systém zavádět ve firmě před bankrotem.