V Česku vypukne soudní bitva: Skončí registr dlužníků?

"Stanovisko ÚOOÚ lze interpretovat tak, že může klient společnosti odvolat svůj souhlas se zpracováním osobních údajů ve chvíli, kdy se dostane do problémů se splácením svých závazků. Takový postup je však v rozporu s principem fungování registrů klientských informací," reagovalo sdružení.

Sdružení sdělilo, že rozhodnutí úřadu nerespektuje evropské právní normy ani doporučení Světové banky či OECD. Oprávněnost nakládání s osobními údaji byla podle něj v uplynulých více než deseti letech průběžně konzultována s ministerstvem vnitra, které je gestorem zákona o ochraně osobních údajů, i s ÚOOÚ. Ke změně názoru a popření dřívějších vyjádření úřadu došlo prý teprve přibližně před rokem.

Podle Štěpánkové úřad dospěl k závěru, že provoz a zpracování osobních údajů v dlužnických registrech v ČR nejsou upraveny žádným zákonem, proto mohou data klientů obsahovat jen s jejich souhlasem podle zákona o ochraně osobních údajů. "V takovém případě je sdružení SOLUS povinno osobní údaje z dlužnického registru odstranit, neboť pro jejich zpracování nemá zákonný podklad," uvedla mluvčí.

SOLUS upozornil, že evropská směrnice a zákon o ochraně osobních údajů umožňují zpracovávat osobní údaje za účelem uskutečnění oprávněného zájmu bez toho, aby k tomu byl potřeba nějaký zákon. Prevence úvěrových podvodů a předlužení spotřebitelů jím prý nesporně je.

Evropská směrnice o spotřebitelských úvěrech naopak po ČR požaduje, aby zajistila, že věřitelé budou prověřovat dlužníky v podobných databázích. Pokud by se dlužník mohl kdykoli nechat vymazat, je smysl tohoto požadavku zcela popřen. Česká národní banka navíc potvrdila, že existence registrů je potřebná, uvedl SOLUS.

Solus má nyní 46 členů. Je mezi nimi 19 nebankovních finančních institucí, 12 bank, tři stavební spořitelny, šest telekomunikačních firem, čtyři energetické společnosti, velkoobchodní řetězec a pojišťovna.

Registrů dlužníků existují na českém finančním trhu. „I když je podobných registrů hned celá řada, relevantní jsou pouze tři. Bankovní registr klientských informací (BRKI) a Nebankovní registr klientských informací (NRKI), které provozuje společnost Czech Credit Bureau. Tím zbývajícím je registr zájmového sdružení právnických osob Solus. Ostatní registry dlužníků jsou pochybné a nemá cenu je brát vážně," říká Stanislav Holeš z právního oddělení poradenské společnosti Partners.

Pozitivní a negativní registr

Pokud jste v registrech vedeni jako osoba, která své půjčky pravidelně a včas splácí, nebude to pro vás znamenat nic špatného. V takovém případě mluvíme o tzv. pozitivním registru. „Ten umožňuje klientovi budování kvalitní úvěrové historie, která obsahuje informace o všech jeho včas a řádně splacených závazcích. Takový člověk je pro finanční instituce důvěryhodným partnerem a může snadněji získat přístup k dalším úvěrům," vysvětluje Jiří Rajl ze společnosti Czech Credit Bureau.

Pozitivní registr však také chrání klienta před předlužením. Na základě informací o stávajících půjčkách, které registr obsahuje, může finanční instituce lépe vyhodnotit, zda se žadatel o úvěr již nedostal na hranu svých možností. V takovém případě je pro všechny lepší, když si člověk půjčku nevezme, než aby později neměl na její splácení, píše server penize.cz.

Mnohem horší varianta je, když se do registrů dostanete kvůli tomu, že své závazky nesplácíte nebo je splácíte se zpožděním. Pak totiž vaše jméno figuruje v negativním registru, což vám může výrazně zkomplikovat možnost získat další půjčku. V případě sdružení Solus se navíc do registru nemusíte dostat jen kvůli nesplaceným pohledávkám vůči finančním institucím, ale také za nezaplacené účty u mobilních operátorů, dalších poskytovatelů telekomunikačních služeb a dodavatelů energií. K vymazání nelichotivého údaje navíc nedochází ve chvíli, kdy pohledávku po splatnosti uhradíte, ale mnohem později.