Důchody a minimální mzda potřebují změnu. Zeman má návrh

Praha - Minimální mzda by měla vzrůst na 40 procent průměrné mzdy, tedy necelých 10.000 Kč. Řekl to dnes prezident Miloš Zeman při své návštěvě Sokolova. Podle Zemana jde o trend, který prosazují i jiné vyspělé země. Zeman také řekl, že navrhne, aby se důchody valorizovaly pravidelně a všem o stejnou částku, nikoli procentuálně jako dosud.

"Když jsem byl jako první prezident na tripartitě, tehdejší premiér Petr Nečas řekl, že se minimální mzda zvedne jen přes jeho politickou mrtvolu. A stalo se. Částečné zvýšení minimální mzdy zavedla už Rusnokova vláda, i když jen z 8000 na 8500 korun. I to je ale pro řadu lidí podstatné," uvedl Zeman.

Jak dnes řekl, na navyšování minimální mzdy se dohodla i vládní koalice v Německu, ačkoli tam je minimální mzda podstatně vyšší než v Česku a navýšení prosazuje i Barack Obama v USA. Pokud by se minimální mzda zvedla na 40 procent průměrné, bylo by to v Česku zhruba 10.000 korun, řekl Zeman. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí loni průměrná hrubá mzda činila 24.836 korun.Zeman také zkritizoval navýšení schválená bývalým ministrem Jaromírem Drábkem, která důchodcům přidala 45 korun. Valorizace důchodů by se podle Zemana měla odvíjet od inflace a růstu průměrné mzdy. "Procentuální navýšení přidává více těm s vyššími důchody a rozevírají se tak nůžky mezi starodůchodci a novodůchodci," dodal Zeman.

Zvýšení minimální mzdy: Pro

"Zaměstnaní lidé by měli být schopni ze svých pracovních příjmů snadněji uhradit svoje základní životní potřeby a nebýt závislí na příjmech ze sociálních dávek. Zvýšení minimální mzdy se pozitivně projeví i v nárůstu příjmů z pojistného na sociální a zdravotní pojištění a snížení mandatorních výdajů státu," řekla loni v srpni Štěpánka Filipová, tisková mluvčí MPSV.

A pokračuje: "Zvýší se motivace občanů hledat si pracovní místa a vykonávat pracovní činnost. Nárůst minimální mzdy by měl také přispět k omezení výplat mezd „načerno" a dále vést ke zvýšení zaměstnanosti domácích pracovníků, na místech obsazených v současnosti cizinci. Její úroveň byla stanovena tak, aby neměla negativní dopad vedoucí k ohrožení pracovních míst." 

Zvýšení minimální mzdy: Proti

"Příjem ve výši minimální mzdy se týká zhruba 4 % pracujících (asi 100 000 lidí), kteří vykonávají málo kvalifikované práce, mají nízký či naopak vysoký věk nebo nějaký zdravotní handicap. Hovoříme o skupině, ke které je třeba přistupovat citlivě a podporovat její další vzdělávání, rekvalifikace a případnou úpravu pracovních podmínek," řekla pro e15.cz loni v srpnu Lenka Kohoutová /ODS/

"Za citlivý přístup nelze označit neopodstatněné zvýšení jejich platu o 500 Kč, za těmito pěti stovkami se skrývají ještě odvody. K pětistovce 1,3násobek, celkem tedy náklad pro zaměstnavatele 670 Kč. Tím pádem dojde k tomu, že pokud si takový zaměstnanec na sebe nevydělá, logicky bude následovat jeho propuštění a pravděpodobně rozšíří řady příjemců sociálních dávek," dodala.

Související

důchody

Co vše se od letoška mění? Rostou důchody i minimální mzda

S příchodem nového roku nás čeká řada důležitých změn, které ovlivní každodenní život většiny obyvatel České republiky. Některé změny budou znamenat vyšší náklady pro občany, jiné přinesou nové možnosti a ulehčení v určitých oblastech. Podívejte se na klíčové novinky, které nás od 1. ledna 2025 čekají.
Marian Jurečka

Minimální mzda vzroste na téměř 21 tisíc, oznámil Jurečka. Do pěti let má stoupnout až na 29 tisíc

V příštím roce se minimální mzda zvýší o 1900 Kč, z aktuálních 18.900 Kč na 20.800 Kč měsíčně. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi. Původní odhad ministerstva z počátku srpna předpokládal nárůst na 20.600 Kč, což byl návrh zaslaný do meziresortního připomínkového řízení.

Více souvisejících

Minimální mzda Miloš Zeman důchody

Aktuálně se děje

včera

včera

Zimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy

Po deštích a přeháňkách zůstávají povrchy komunikací mokré nebo vlhké, na některých místech je možné najít zbytky sněhu. Jak se od západu začíná obloha vyjasňovat, teploty povrchů už nyní v mnoha oblastech klesají pod bod mrazu, což vytváří ideální podmínky pro vznik náledí.

včera

Zničená Ukrajina.

Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině

Válka na Ukrajině, která trvá už více než tisíc dní, představuje vážnou hrozbu pro budoucnost bezpečnosti Evropy. Přesto se v mnoha částech kontinentu zdá být konflikt vzdálený. V ulicích Bruselu například nic nenasvědčuje tomu, že by Evropa čelila největšímu ozbrojenému střetu od druhé světové války.

včera

Donald Trump

Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil

Donald Trump, který se připravuje na návrat do Bílého domu jako nově zvolený prezident USA, varoval, že válka Ruska proti Ukrajině by se mohla ještě více vyostřit. Při projevu v Mar-a-Lago kritizoval současného prezidenta Joea Bidena za jeho postup v jednáních týkajících se Ukrajiny a označil situaci za „mnohem komplikovanější“ než dříve. Trump uvedl, že konflikt „může eskalovat do mnohem horší podoby, než jakou má nyní.“

včera

Facebook, autor: Kon Karampelas

Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah

Rozhodnutí společnosti Meta změnit svůj přístup k moderování obsahu a faktickému ověřování představuje významný obrat v politice jedné z největších světových technologických firem. Zakladatel Mark Zuckerberg oznámil, že Meta ukončí spolupráci s ověřovateli fake news, zmírní cenzuru a začne doporučovat více politického obsahu na svých platformách, jako jsou Facebook, Instagram a Threads. Tento krok následuje po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu a je v souladu s jeho důrazem na svobodu projevu.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo

Kanadský premiér Justin Trudeau rezignuje ve chvíli, kdy jeho země nezvládá naplňovat zásadní závazek Severoatlantické aliance investovat dvě procenta HDP do obrany. Rozlohou největší země NATO v obranných výdajích letos sotva konkuruje Lucembursku a Slovinsku. Kanada ale není ale sama, kdo čelí nespokojenosti ostatních spojenců. Nedostatečně investují i takové mocnosti jako Itálie nebo Španělsko.

včera

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu

Vztahy mezi Ázerbájdžánem a Ruskem se nadále vyostřují po tragické havárii letounu společnosti Azerbaijan Airlines, při níž zahynulo 38 lidí. Prezident Ilham Alijev obvinil Rusko z "zamlčování pravdy" a přímé odpovědnosti za tuto nehodu. Během setkání s pozůstalými a přeživšími členy posádky Alijev tvrdil, že předběžné vyšetřování ukázalo, že letoun byl zasažen ruskými systémy protivzdušné obrany.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?

Ottawa zažívá politický otřes po oznámení premiéra Justina Trudeaua, že rezignuje na post lídra Liberální strany i premiéra Kanady. Trudeau, který byl u moci tři funkční období od roku 2015, uvedl, že jeho rozhodnutí je motivováno klesající popularitou v důsledku inflace, krize dostupnosti bydlení a narůstající touhy voličů po změně. Jeho odchod otevírá cestu pro nové vedení a možná i nové směřování Liberální strany, uvedl server Politico.

včera

Jean-Marie Le Pen

Zemřel Jean-Marie Le Pen

Jean-Marie Le Pen, zakladatel francouzské krajně pravicové strany Národní fronta (dnes Národní sdružení), zemřel ve věku 96 let. Bývalý výsadkář vedl stranu od jejího založení v roce 1972 až do roku 2011, kdy vedení převzala jeho dcera Marine Le Pen. Jeho rodina uvedla, že zemřel v úterý po poledni, obklopen svými blízkými, poté, co několik týdnů pobýval v pečovatelském zařízení.

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie

Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí

Klimatická krize „způsobuje chaos“ v koloběhu vody na Zemi, což má devastující dopady na celé ekosystémy a miliardy lidí. Podle nové zprávy globální oteplování výrazně zesiluje bouře, povodně a sucha, která v roce 2024 – nejteplejším roce v historii – zabila minimálně 8 700 lidí, přinutila 40 milionů opustit své domovy a způsobila ekonomické škody přesahující 550 miliard dolarů. 

včera

Ilustrační foto

Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.

včera

včera

včera

včera

včera

Test severokorejské rakety

Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu

Severní Korea oznámila, že odpálila novou balistickou raketu středního doletu vybavenou hypersonickou hlavicí, která má podle režimu spolehlivě „omezit jakékoliv soupeře v oblasti Pacifiku“. K odpálení došlo v pondělí, po dvouměsíční přestávce, právě během návštěvy amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Soulu, kde jednal s klíčovými představiteli Jižní Koreje.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky

Velké zemětřesení zasáhlo oblast Tibetu, kde podle BBC zahynulo nejméně 53 lidí a dalších 62 utrpělo zranění. Otřesy o síle 7,1 stupně byly zaznamenány v úterý ráno kolem 09:00 místního času (01:00 GMT) v posvátném městě Šigatse. Epicentrum se nacházelo v hloubce 10 kilometrů. Data americké geologické služby USGS také ukazují na sérii následných otřesů v oblasti.

včera

6. ledna 2025 21:57

Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?

Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy