Česká ekonomika letos poroste, hlásí BA

K vlivu nové politiky ČNB na prognózu dodává: „Hodnotit komplexně dopady intervence ČNB je prozatím předčasné – bude záležet nejen na vnějším prostředí, ale i na době jejího trvání a způsobu ukončení. Oslabení kurzu koruny ovšem bezesporu posílí vývoz, který by měl být letos hlavním tahounem růstu." Prognóza očekává, že i rok 2014 bude ve znamení slabé koruny a průměrný kurz bude mírně nad 27 korunami za euro. Opuštění stávající kurzové politiky ČNB je očekáváno až v roce 2015.V letošním roce je prognózován růst všech složek HDP. „Mírné oživení spotřeby bude podpořeno růstem reálných příjmů. Ten je očekáván v souvislosti s poklesem inflace na začátku roku – mimo jiné z důvodu klesajících cen energií či rušení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Vývoj inflace bude zároveň podstatný i pro další rozhodování ČNB v otázce měnové politiky. Její průměr je očekáván na hodnotě 1,2 %," popisuje očekávaný vývoj Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. Po loňském hlubokém poklesu investic je předpokládáno jejich postupné oživování. Investice a spotřeba budou mít zároveň vliv na zlepšení situace na trhu práce, k němuž však dojde až v návaznosti na růst obou ukazatelů. „Očekáváme rovněž další nárůst celkového objemu bankovních úvěrů v ekonomice, letos především těch domácnostem, v příštím roce by pak měly rychlejší tempo vykázat úvěry podnikům," doplňuje Pavel Sobíšek.Inflace by měla po postupném růstu v letošním roce z hodnot nedaleko od nuly zrychlit v roce 2015 na 2,3 % (průměrná hodnota). Uvedenou hodnotu inflace ovlivní způsob a načasování opuštění politiky intervencí ČNB. Ekonomika eurozóny by měla po loňském poklesu (o 0,5 %) letos růst o 1 % a v příštím roce o 1,5 %. Vývoj v jednotlivých zemích však bude stále poměrně rozdílný, přičemž sousední země České republiky zřejmě porostou oproti průměru eurozóny rychleji. To bude mít, společně s vývojem měnové politiky ČNB, vliv i na vývoj české ekonomiky, jejíž růst je na rok 2015 odhadován na 2,5 %.Rizika prognózy jsou vyvážená jak pro vývoj v Česku, tak pro ekonomiku eurozóny. Riziko směrem nahoru je v případě inflace zejména v roce 2015. Nelze totiž vyloučit, že vliv oslabení kurzu na maloobchodní ceny bude rychlejší a větší než očekávaný. Významným aspektem zůstává také otázka ukončení „politiky slabého kurzu" ČNB, která ovlivňuje vedle cen i HDP. Volební výsledek a formování nové vlády zatím prognózu neovlivňuje, i když možné podstatné uvolnění rozpočtové politiky, například směřování k deficitům kolem 3 % HDP a nikoliv jejich pokles, by mohlo mít v delším horizontu vliv na vývoj ekonomiky.