Češi trpí hladem? Lidé výrazně šetří na jídle, zděsil se ekonom

Obyvatelé starého kontinentu omezovali výdaje ve většině ohledů častěji než Češi, o něco více než ve zbytku Evropy se u nás šetří pouze na jídle. Své výdaje nijak neomezilo 22% Evropanů a 33% Čechů.

"Téměř čtyři pětiny obyvatel Evropy loni omezovaly své pravidelné výdaje, uskrovňují se hlavně ve volnočasových aktivitách a nákupu oblečení. Další významnou položkou je dovolená," uvedl ředitel retailového bankovnictví ING Bank Libor Vaníček.

Češi výrazně méně než Evropané omezovali své investice do vylepšení svého bydlení a také na již zmíněnou dovolenou, což může souviset s celkově nižšími výdaji na tyto potřeby. Na druhou stranu je podle Vaníčka znepokojující to, že častěji než ostatní Evropané hledají úspory při nákupu potravin.

Z porovnání průměrných cen v ČR v jednom lednovém týdnu mezi roky 2010 a 2014 je zřejmé, že výrazně nejvíce podražily brambory, o plných 70 %. O 67 % se zvedla cena hladké mouky. Vzhledem k její ceně kolem třinácti korun za kilo se tento nárůst možná při nákupu nezdá tak výrazný jako u další položky v žebříčku – cena másla od ledna 2010 vzrostla skoro o polovinu (o 47 %). Jen o trochu lépe jsou na tom další mléčné výrobky: eidam je dražší o 39 %, bílé jogurty o 37 % a samotné mléko o čtvrtinu.

Z masa a uzenin nejvíce podražilo hovězí (17,8 %), u vepřové pečeně stoupla cena o 13,3 %, šunkový salám koupíte dráž o 9,2 %, píše server Vitalia.cz.

Potravinářská komora ČR řadí mezi nejzásadnější faktory ovlivňující cenu a kvalitu potravin v České republice výši DPH u potravin, která patří k nejvyšším v Evropě a dále marže obchodních řetězců, které u výrobků s vyšší přidanou hodnotou dosahují až 100%, v některých případech dokonce i více. „Vysoké marže řetězců tak značně omezují pro spotřebitele možnosti výběru, protože kvalitní či specializované výrobky jsou díky této obchodní politice řetězců pro zákazníky značně cenově nevýhodné," uvedl Hynek Strnad, viceprezident Potravinářské komory ČR. Nejnižší marže lze podle Potravinářské komory ČR nalézt u komoditních výrobků jako je pečivo nebo máslo, kde se pohybují v rozmezí 25 - 50%, uvedl svet-potravin.cz.

Údaje o výši obchodních marží, které uvádí Český statistický úřad a Potravinářská komora ČR se liší, a to z toho důvodu, že ČSÚ do svých výpočtů nezahrnuje tzv. zadní marži, tedy bonusy, poplatky či tzv. příspěvky na propagaci, reklamu, přestavbu a jiné. K těmto údajům se ČSÚ nedostane, jsou však smluvně podloženy. Maloobchodní ceny jsou v ČR navíc deformovány procentem zboží prodaného v akci, kdy je oproti řetězcem vysoko nastavené běžné ceny akční cena často téměř poloviční.