Dopady intervence ČNB: Polovina stavebních firem hlásí potíže

Rozhodnutí učiněné radou České národní banky v listopadu minulého roku s cílem zabránit deflaci a zvýšit spotřebu domácností částečně ovlivnilo i hospodářskou stabilitu některých stavebních společností. Oslabení české měny, která před intervencemi oscilovala pod hranicí 26 korun za euro, zdražilo suroviny, materiály i technologie, které firmy nakupují v zahraničí a využívají na stavbách.

„Negativní dopad spočívá zejména ve zvýšené ceně materiálů a dodávek technologií. Podražil především hliník a ropné výroby. Naopak pozitivní byl dopad zejména na export stavebních prací, jenž je ale pouze marginální (do 5 procent) součástí celkového výkonu stavebnictví," objasňuje Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.

To potvrzuje i zástupce dodavatelů stavebních materiálů marketingový ředitel divize Weber, Saint-Gobain Construction Products CZ Rober Mikeš: „Naše podnikání tím bylo opravdu nemile zasaženo v tom smyslu, že pro své výrobky, které zde vyrábíme, tak potřebujeme řadu surovin, které dovážíme. U výrobků, které dovážíme, tak zde přepočet z Eura byl v nákladu v celé sazbě. Tudíž bylo nutno zdražit v pravdivé míře i ceník a obchodní cenu, což stavební firmy u nasmlouvaných staveb nechtějí akceptovat, když mají dohodnutou fixní cenu s investorem."

Téměř polovina (46 procent) oslovených ředitelů stavebních společností po necelém půlroce od zahájení intervencí potvrdila, že rozhodnutí České národní banky mělo negativní vliv na jejich hospodářské výsledky. Druhá polovina (48 procent) naopak uvádí, že oslabení kurzu koruny vůči euru na výsledky jejich stavebních firem žádný vliv nemělo.

Psali jsme: ČNB vydělala miliardy. Guvernér a radní si přilepšili o statisíce Singer jásá: Intervence ČNB byl správný tah, zde je důkaz  

„Sobecky vzato neměla devizová intervence ČNB na naše hospodaření vliv. Zvýšení výdajů (hlavně PHM a investice do strojních technologií) bylo marginální, v řádu milionů korun. Navíc bylo z velké části kompenzováno tuzemskými i zahraničními tržbami v cizích měnách. Gramotný podnik ovšem nemůže vnímat jen sama sebe, ale také širší souvislosti. Statistikou vykázaná meziroční míra inflace pouhých 0,2% v lednu i únoru 2014 potvrzuje, že listopadová intervence ČNB byla, jako už mnohokrát v minulosti, pro Českou ekonomiku správným rozhodnutím. Užitečným i pro náš podnik, který se v této ekonomice pohybuje," řekl Ondřej Chládek, ředitel strategie společnosti Enteria. Za krok s pozitivním efektem označilo zmíněné intervence pouze šest procent ředitelů stavebních firem.

Mírně optimističtější je zejména část velkých stavebních společností (13 procent) a firmy působící v oblasti výstavby dopravní infrastruktury (inženýrského stavitelství – až 10 procent). Zásah ČNB pomohl zejména těm, kteří jsou aktivní i v zahraničí a jimž klienti platí v eurech. Současně ale segment velkých firem obsahuje největší podíl ředitelů nespokojených s tímto krokem ČNB (66 procent).

Tyto velké firmy naopak trápí nečekaný nárůst nákladů, které nyní musí dodavatelům materiálu hradit, aby mohly stavby dokončit, jak slíbily investorům. „Nejvíce problematické jsou pro firmy smlouvy uzavřené před listopadem 2013, jejich rozpočtáři totiž při návrzích kalkulovali se zcela jinými položkovými cenami. Některé firmy mají ve smlouvách doložky o výkyvech kurzů, čímž jsou relativně zajištěné, ale neplatí to pro všechny. Část stavebních firem se tak dostává nečekaně do ztráty, protože pro získání zakázky nabízely už při výběrovém řízení nejnižší možnou cenu, aby tuto zakázku vyhrály," vysvětluje Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.

Negativní dopad na společnost potvrzuje Marcel Soural, generální ředitel společnosti Trigema: „Při stále trvající cenové válce na stavebním trhu byla listopadová intervence ČNB dalším nečekaným navýšením nákladů stavebních firem. Dodavatelé materiálů ze zahraničí (hliníkové profily, výrobky z ropy, technologické celky, atd.) promítli zdražení do svých cen, zatímco vyšší dodavatelé většinou tuto možnost vůči investorům neměli. Takže tyto nečekané náklady sanují ze své marže, resp. častěji spíše prohlubují ztrátu na dané zakázce."

Klíčovou otázkou zůstává další očekávaný vývoj a další připravované kroky České národní banky. Některé stavby jsou v hodnotách až miliard korun, a proto každý nečekaný výkyv má vliv i na přesnost přípravy rozpočtů stavby. Rozpočty jsou v současné době v řadě případů velice napjaté – až 60 procent stavebních firem uvádí, že nyní staví na "hranici bezpečné ceny", 14 procent firem dokonce již pod touto hranicí. „Aktuálně bohužel naprostá většina veřejných zadavatelů vybírá dodavatele na základě kritéria nejnižší ceny. Pokud tedy přijde takovýto nečekaný výkyv, jakým byla například intervence ČNB, kterou stavební firmy nemohly očekávat, některé realizace se tím dostávají do ztráty. To má v některých případech i vliv na kvalitu realizovaných staveb nebo v nejhorším případě i na jejich bezpečnost," popisuje situaci Robert Pergl, předseda Komory administrátorů veřejných zakázek.